27.3.2012 0:25
Dominik Kadlec
Je tady jaro a zároveň i start mistrovských utkání a my v rytmu povolit, přitáhnout porážíme Dubečský soubor 6:1.
Ačkoliv si někdo může myslet, že vše probíhalo naprosto hladce, nebylo tomu tak. Jelikož před zápasem dorazily omluvenky od nemocného Alexe Marinova a bohužel také od Vítka Klajbla, u kterého to bohužel vypadá na delší pauzu. Vítka již dlouhou dobu trápí nespecifikovaný problém od pasu dolů. Dále naši tři chlapci a to konkrétně Michal Nguyen, Dominik a Tomáš Dobřanský pomáhali našemu áčku, které hrálo o dvě hodiny dřív. I přesto byli připraveni naskočit i za nás, stejně jako na poslední chvíli s nimi z áčka povolaný Honza Opletal. Jemuž tímto děkujem, že nám vytrhl trn z paty v podobě absence brankáře.
Do prvního poločasu jsme vstoupili v rozpacích, kdy jsme kazili přihrávky a víceméně jsme si s balonem nevěděli rady, řekl bych, že jsme přihrávali a bylo nám jedno jestli spoluhráči nebo soupeři. Tyto rozpaky jsme během 7 minut ze sebe setřásli a od té doby se hrálo převážně na soupeřovu branku. Do vyložených šancí se postupně dostávali Nguyen, Vejšický, Liska a ani nevím kdo ještě, všichni ale ztroskotávali na dobrém výkonu brankáře Dubče, který nás trápil stejně jako na podzim, to ale hrál v poli. (Čím to, že je chlapec tak vyspělý, to těžko říct, zřejmě jí hodně špenát). Přesto jsme ale v týmu objevili střelce, který znal kouzelnou formuli k odemčení jeho branky. Onu formuli znal Martin Petřek a spočívala v tom, že mu zatočil balon do branky přímo z rohového kopu. Rád bych zde řekl, že to byla kulišárna, kterou jsem na soupeře vymyslel, stejně jako trenér Slavie vymyslel kulišárnu na Spartu v sobotním derby v podobě skorujícího Latky. Já to ale neřeknu, protože tento gól vyplynul opravdu pouze z iniciativy Martina Petřeka.
Pro jistotu, kdyby někdo nepostřehl, že se Martin Petřek střelecky prosadil, prosadil se Martin ještě jednou, a to k údivu nás všech do stejné branky jako předtím, i přesto, že již byl poločas druhý (40.minuta). Zřejmě jako někdo nepostřehl jeho první branku, on nepostřehl poločasovou změnu stran...Bylo to zase prvních pár minut druhé půle, kdy se nám uplně nedařilo, gól však všechny kluky vyburcoval a opět začali valit na hostující branku jeden utok za druhým, nicméně marně. Níkdo se ne a ne prosadit. Ve vzduchu se začal šířit zápach ztráty bodů umocněný ve 42. minutě neproměněnou penaltou Michala Nguyena. Zápach ale resolutně rozehnal Tomáš Adámek proměněnou penaltou ve 47. minutě. Třetí pojistku přidal ve 49. minutě Matěj Čech. Pak už jsme se jen ptali, kolik gólů soupeři dáme. Ještě tři – Nguyen, Čech, Vojta Hlaváč.
Pokud si tedy utkání sesumarizujeme, předvedli jsme poměrně pohlednou hru vedoucí k brankovým šancím, ve kterých jsme si ale počínali jako slon v porcelánu. Dokázali jsme soupeře předčít jak týmovým, tak individiuálním výkonem jednotlivců. V dalších utkáních je třeba navázat na dnešní výkon a posunout ho zase ještě o stupeň výš, abychom ukrojili další vítězství z naší plánované série. Nyní již jen 85 vítězství v dalších 85 zápasech.
Dnešní výkon byl dobrou pozvánkou pro vás fanoušky na naše další utkání a to v neděli od 15 hodin v Uhřiněvsi a hned nato pondělní derby od 17 hodin s Kunraticemi.