6.4.2012 22:54
Michal Netušil
Ke druhému jarnímu mistráku jsme jeli na hřiště v Uhříněvsi, která je na posledním místě tabulky. Proto jsme nebrali nic jiného než výhru, která se nám podařila. Vyhráli jsme vysoko 3:14.
Jelikož jsme vyhráli vysokým výsledkem, zhodnotím tento zápas očima Vojty Vejšického: Na zápas jsem se těšil, protože jsem chtěl dát co nejvíce branek. Věděl jsem, že nás Uhříněves nemůže porazit a že dáme hodně branek. Před zápasem jsem si zahrál ještě tenisové utkání, které jsem vyhrál, a tak jsem byl trošku unavený. Na výkonu to ale nebylo znát. Rozhodčí písknul do píšťaly a zápas začal. Ještě jsem se nestihl ani rozkoukat a ve 3. minutě jsem běžel skoro sám na bránu. Bohužel se mi do cesty připletl domácí obránce (měl asi 120cm) a míč mi sebral. Poté jsem se musel nechat vystřídat, protože jsem si potřeboval rozvázat uzel na kopačce. když dal Nguyen první branku, koukal jsem na to jenom z lavičky. Chtěl jsem hned naskočit do hry, ale trenéři mě tam nepustili. Prej ať počkám chvíli. Chvilka trvala asi 5 minut. Do té doby stihl dát branku Kuriš a znovu Nguyen. Za stavu 0:3 jsem opět vběhl na hřiště. Ve 20. minutě Nguyen potáhl míč na pravé straně. Udělal asi tři hráče a poté mě přesně našel v malém vápně a já se nemýlil - 0:4. Vstřelil jsem svojí první branku zápasu. Byl jsem šťasnej, že nevyjdu střelecky naprázdno. Poté jsem se uklidnil a hrál jsem to, co jsem chtěl. Těsně před koncem poločasu jsem šel sám na branku. Bohužel se mi rozklepala kolena a vůbec jsem netrefil bránu. Naštěstí se klukům podařilo vstřelit další dvě branky díky Slavíčkovi a Kurišovi. Tak jsme šli do kabin za stavu 0:6.
Do druhého poločasu jsem nastoupil s cílem přidat další branky na moje střelecké konto. Hned ve 42. minutě mě vyslal Nguyen do samostatného nájezdu, při kterém jsem musel nejdříve odstrčit Adámka, abych se dostal k míči. Konečně jsem zanechal chladnou hlavu a nájezd proměnil střelou k tyči - 0:7. Na další góly jsme nemuseli dlouho čekat. Znovu se trefil dvakrát Nguyen a jednou Adámek. Za stavu 0:10 jsme polevili a nechali si dát lacinou branku - 1:10. V 60. minutě jsem zkompletoval hattrick - 1:11. V samém závěru kluci v obraně udělali několik chyb a domácím se podařilo snížit na 3:11. Těsně před koncem zápasu jsem měl ještě jednu velkou šanci. Bohužel jsem branku netrefil, protože jsem nevěděl, jestli míč mám dopravit do brány levou nebo pravou nohou. Naštěstí se ještě trefil dvakrát Adámek a jednou Kuriš a zápas skončil 3:14.
Byl jsem rád, že se mi podařilo vstřelit hattrick. Jenom škoda, že jsem nebyl lepší střelec než Nguyen. Příště proti Kunraticím se mi to snad povede. Závěrem vzkaz pro kluky: letos už neprohrajem! Vojta Vejšický.