Ml.dorost: Upachtěná důležitá výhra

15.6.2012 9:11   Dušan Jantol  

Tempo se díky výhře na hřišti Přední Kopaniny udrželo v přeboru i pro příští ročník.

V předposledním utkání s poslední Kopaninou, která neudělala v jarní části ani bod, se mohlo zdát, že to bude otázkou skóre, ale nebylo tomu tak.

Deštivé a chladné počasí nebylo dobrým kamarádem. Tak trochu improvizace za chodu byla naše sestava, protože Jarda Malý cestou na zápas zabloudil, ve 12.min. se zranil Radek Kodiš, a tak jsme byli rádi, že nám vypomohli kluci z ročníku 97, Štěpánek a Šváb.

Úvod zápasu byl vyrovnaný, vytvořili jsme si mírnou převahu a stav se mohl měnit už v páté minutě, kdy Saša trefil z úhlu tyč. Vypadalo to nadějně, ale pouze až do 21.min. kdy domácí po výborně zahraném trestném kopu vedli překvapivě 1:0. V tu chvíli bylo znatelné naše rozčarování a strach z dalšího vývoje zápasu.

Měli jsme převahu, lépe jsme kombinovali, ale naše úsilí končilo před šestnáctkou soupeře. Nedostali jsme se k pořádné střele, protože díky promočenému trávníku vázlo naše zpracování. Domácí urputně bránili a tím nám situaci neulehčovali. Naopak vyráželi k nepříjemným brejkům. Čas v těchto chvílích neuvěřitelně utíkal a zdálo se, že domácí jednobrankové vedení do konce poločasu ubrání. Díkybohu ve 36.min. Radek Geissler zatáhl balon po pravé straně a centr z brankové čáry prošel celým malým vápnem, kde se štěstím zakončoval Bert, 1:1. Výrazně se nám ulevilo, ale poločasové skóre bylo se vztyčeným ukazovákem.

Druhý poločas byl výrazně v naší režii, ale domácí opravdu betonovali a nám se stále nedařilo dostat se do slibného zakončení. Špatné zpracování, balony nám utíkaly a domácí jen bořili. Z nakopávaných balónů se snažili stále něco vytěžit a naše obrana byla stále ve střehu. Tentokrát nám selhával útok, který, nebojím se říci, byl totálně impotentní. Byla to nejhorší jarní vizitka, ne že bychom se nedostávali vůbec do šancí, ale vždy řešení situace bylo to nejsložitější a nemělo šanci uspět. Už se opravdu zdálo, že zápas spěje ke konečné remíze, ale nadechli jsme se k závěrečnému náporu. V 76.min. zahrával standardku Jirka a Bert pohotově nasměroval balon do domácí sítě, 1:2. V 78.min. jsme zvýšili na 1:3, kdy Bert našel svou přihrávkou Sašu, a ten pečetil upachtěné vítězství.

Bylo až moc vidět naši nervozitu na kopačkách a kluci si zřejmě moc dobře uvědomovali důležitost tohoto zápasu. Napínavé utkání, ve kterém jsme s kolegou Vaškem Kalinou zestárli o pět let. Ale díky snaze až do konce utkání se nám podařilo zvítězit.

Poslední utkání s Braníkem bude doufám protipólem tohoto zápasu a dokážeme, že si umíme vytvořit a proměňovat šance.

Zápasy: