Poslední utkání jsme si chtěli užít, hrát fotbal a mít z něj radost. Bylo to ovšem tak napůl, přestože jsme v něm dominovali.
Čtvrteční předehrávku předznamenal dopolední vytrvalý déšť, ale zápas v 18:00 hod. začal na dobrém trávníku a všichni se těšili na ještě lepší výsledek. Ale nebylo to úplně podle našich not. Gólmana jsme sehnali dvacet minut před úvodním hvizdem rozhodčího. Mára seděl v ordinaci u doktora a Honza Linhart doléčoval zánět okostnice, ten však statečně nastoupil. A udělal dobře, minimálně třikrát nás zachránil od inkasované branky.
Úvod zápasu se vyvíjel pod naší taktovkou, míč jsme měli většinou v držení my a snažili jsme se o kombinační hru. Hned ve druhé minutě vybojoval balon na soupeřově polovině Saša, postoupil s ním čtyři metry a pěknou střelou pod břevno otevřel skóre. Hra se však během několika málo minut zvrhla v řadu nepřesností. Bojovalo se uprostřed hřiště, běhali jsme příliš zbytečně ve snaze získat balón. Pak se hra zlepšila na obou stranách a bylo to Braník, který ve 23.min. vyrovnal na 1:1. Do konce poločasu se výsledek a ani obraz hry nezměnil.
V kabině byla bojovná nálada a velká chuť po vítězství, jenomže v celkem dobrém vstupu do druhého poločasu nás braničtí zmrazili podruhé. V 51.minutě upravili ve svůj prospěch na 1:2. V naší slabé chvilce se hostům hned poté podařilo nastřelit hlavou břevno. Ale to bylo ze strany hostů vše. Zvýšenou aktivitou jsme začali Braník přehrávat a ten nevěděl, kam dřív skočit. V 56.min. se po pravé straně uvolnil Radek Geissler a obránce ho zastavil jen za cenu faulu v pokutovém území. Nařízený pokutový kop Jirka s přehledem proměnil, 2:2. Od této chvíle jsme byli pány na hřišti my. Za deset minut v 66.min. proklouzl opět po pravé straně Bert, který poslal balon na přední tyč, kde se objevil zčistajasna Ruda Čech a z voleje překonal hostujícího gólmana potřetí, 3:2.
V 68.min. jsme zahrávali trestný kop z pravé strany, Jirka poslal balón do pokutového území a ten nikým netečován zapadl k zadní tyči, 4:2. Po tomto gólu se Braník nezmohl už na nic. Dílo dokonal pět minut před koncem v 75.min chytrou střelou Mirek Klibáni, po přihrávce Radka, na 5:2.
Tento zápas se nám povedl a byl dobrou tečkou za těžkým jarem, ve kterém jsme získali o jeden bod méně než na podzim. Tímto vítězstvím poskočíme minimálně o jednu příčku výše a při dobré konstelaci, kdy Podolí remizuje nebo porazí Junior, skončíme na osmé příčce. Což by nám v sezóně odehrané bez brankáře hodně slušelo. Ale i tak, bez této alternativy, je deváté místo svým způsobem úspěch.
Chtěl bych poděkovat touto cestou všem hráčům za snahu, se kterou se snažili přistupovat k tréninkům a zápasům. Někteří méně, někteří více, ale v konečném výsledku jsme dosáhli toho, že jsme pro Tempo a pro kluky ročníků 96 a 97 Pražský přebor zachovali. Ještě jednou děkuji.