Do úvodního zápasu podzimní části Pražského přeboru jsme chtěli vstoupit tou správnou nohou, ale byl to vstup nepovedený. Hned začátek zápasu ukazoval, jakým směrem se hra bude ubírat. My jsme se snažili o kombinační hru, která se nám i místy dařila, ale končilo to většinou u finální přihrávky. Takže nejenže náš úvodní tlak hosté z Hájů přežili, ale v desáté minutě po chybě naší obrany vedly dokonce 0:1.
Tento gól nás spíše vyprovokoval k většímu úsilí, ale opět vytvořené šance neměl kdo proměnit. Soupeř hrál pouze na brejky a vysoké nakopávané balóny, ze kterých ohrožoval naši branku až nečekaně často. Ve 21.min. jsme si dali vlastní gól, o který se postaral Marek Holko ve spolupráci s Davidem Švejdou. Hosté vedli už 0:2 a zdálo se, že nebudeme schopni odpovědět na nepříznivý stav.
Ve 24.min. Ondra Stejskal nastřelil tyč a zdálo se, že nastává obrat. Částečně ano, ve 36.min. Ondra snižuje se štěstím na 1:2 a za takového stavu se odchází do kabin.
Po přestávce jsme se do Hájů zakousli, ale obraz hry, kdy naše držení balónu muselo být 75%, nic na stavu nezměnilo. Náš útok byl bezzubý, záloha se tlačila příliš vysoko a soupeř nás lehce vystavoval do postavení mimo hru. Naši hráči si s tím evidentně nedokázali poradit. Hra neměla řád a čas neúprosně utíkal. Přišlo několik slibných stoprocentních šancí, ale nic se neujalo. Ani převaha rohových kopů nám nebyla nic platná, protože většinu pochytal hostující brankář.
Naše snaha byla viditelná, ale bohužel to nestačilo ani na vyrovnání nepříznivého stavu. Budeme se muset poučit z chyb, které jsme udělali a více se soustředit v koncovce, která byla naším nejslabším místem. Bohužel někteří hráči asi stále nemohou pochopit, že fotbal je kolektivní hra a že každý sám za sebe musí vynaložit větší úsilí v osobních soubojích, abychom mohli uspět.