FC Tempo Praha

St.žáci A: Čekání na návrat turistů

18.9.2012 15:59   Dominik Kadlec  

Tempo remizovalo s Podolím 2:2 a po dvou kolech má čtyři body.

"Tak vypněte nás, ať nebolí vás hlava," tak to je legendární věta z pořadu Kostičky. A proč mě zrovna tahle věta napadla? To nechám jako hádanku, ale každý, kdo proti Podolí bude hrát, to brzo pochopí.

Naše předzápasové martýrium se složením již nebudu ani rozepisovat, jenom dodám, že proti minulému utkání nám nyní chyběl ještě Hoang, Hlaváč a ke spánku se odebral i blanický rytíř Vejšický. Na druhou stranu nás doplnili kluci z 99 a rozhodně to nebylo jenom do počtu, ale i do kvality a tímto bych jim chtěl poděkovat.

Do zápasu jsme vstoupili dobře, kdy zejména Adámek motal obráncům soupeře hlavy. A když už se pravá strana Podolí vymotala z Adámkových čar a kouzel, zamotal je pro změnu Niederle. Vše nakonec vyústilo brankou Adámka po krásné přihrávce Čecha. Myslím si, že po 15 možná 20 minut jsme byli lepším týmem a naše hra byla i koukatelná, balonů nakoplých vzduchem bylo minimum a dokonce i trošku nevšední motači jako Petřek předvedli několik pěkných technických fines. Potom se hra vyrovnala a svojí chybou v rozehrávce, kdy jsme měli balon pod kontrolou, jsme dali možnost Podolí zaútočit a ti se toho chopili ve velkým stylu, kdy krásnou akcí dostali balon do naší brány. Potom měli Podolští v poli mírně navrch, ale pouze párkrát pronikli do vápna, leč jednou zblízka nastřelili Marinova a jinak nedokázali dovést akce do pořádného zakončení. A tak přišla chvíle Kopeše, který si počkal na chybu v rozehrávce a rutinérsky obešel golmana a vsítil tzv. šatňáka.

Druhý poločas už nebyl tak koukatelný a hra se odehrávala především ve středu pole, kde bylo často několik soubojů. Soupeř si místo brankových příležitostí vypracovával rohové kopy, na které zaslouženě vyhrál, leč těch brankových měl pomálu, snad jedině když si Marinov zalaškoval s balonem, vše ale nakonec vyřešil, ještě než došlo k nějakému ohrožení brány. Vyrovnat se však Podolí nakonec podařilo. My jsme zaznamenali pouze pár střeleckých pokusů z větší vzdálenosti, nakonec jsme to ale přece jenom byli my, kdo měl ke třem bodům blíž, to když se ve vápně dostal do zakončení Niederle, bohužel jednou minul v těžké pozici branku a podruhé zase byl na místě brankář.

Remíza tedy podle mě byla zasloužená protože oba dva týmy vsítily po dvou brankách a i šancí na jejich vstřelení spotřebovaly zhruba stejně.

Z prvních dvou kol se nám podařilo vytěžit 4 body a to znamená jediné, stále máme všechno ve svých rukou a můžeme atakovat první příčku :-). Momentálně bych byl ale raději, kdyby se nám vyprázdnila marodka a vrátili se naši turisté, potom by se nám všem lépe dýchalo.

A co předvedeme příští týden v neděli ve 14:30 na Střížkově? To je otázka za bludišťáka.

Zápasy:

FC Tempo Praha - AFK Slavoj Podolí Praha 2:2 (2:1)

Fotogalerie

kompletní galerie (počet:25)