FC Tempo Praha
Muži B: Vyzrálý taktický výkon ve druhé půli
4.10.2010 14:21
Daniel Morávek
Tempo na Hájích prohrávalo už o tři branky, přesto dokázalo v poslední čtvrthodině zápas zremizovat.
Benfika tentokrát zavítala na zápas v typickém podzimním počasí do areálu týmu Hájů. Už první pohled na travnaté hřiště připomíná smutnou epizodu fotbalové historie na Jižním Městě, kde neshody ohledně pozemků zřejmě definitivně pohřbily dříve pěkné travnaté hřiště. Zajímavě posekaný tvar hřiště totiž nezpůsobili mimozemšťani, jak se domníval David Balun, nýbrž šlo o ohraničení pozemků, který mají Háje k dispozici. Zápas se proto hrál na umělé trávě. Současně s námi hráli na vedlejším hřišti svůj match i házenkářky a pro některé naše hráče, kteří mají své přítelkyně v cizině (či jsou již delší čas ženatí), tak byl problém odlepit se od plotu a věnovat se vlastnímu utkání.
Přesto jsme do utkání nevstoupili úplně špatně a prvních patnáct minut fungovala především obranná hra na jedničku. Poté však hráči Hájů zpřesnili hru, hosté přestali běhat a především začali kupit chyby. Několik závarů Tempo ještě přežilo, avšak inkasovanému gólu se přesto nevyhnulo. Ve 26. minutě přišel centr z levé strany, domácí útočník měl navzdory 7 tempáckým hráčům okolo čas zpracovat si míč, otočit se a pěknou střelou k tyči vsítit gól. Po obdržené brance začalo Tempo konečně hrát, avšak do žádné větší šance se nedařilo dostat. První náznak lepších zítřků přinesla akce Prokopa, který se však místo střely pokusil zakončit skluzem a s jeho malou domů neměl brankář problémy. Až pět minut před poločasem se po pěkné kombinaci ve středu hřiště dostal do nadějného zakončení Nedvěd, avšak v bráně míč žel neskončil, a do šaten se tak šlo za nepříznivého stavu 1:0 pro Háje.
Taktika o půlce se odvíjela především od zkušeností ze zápasu s Admirou, kde se nám podařilo vyrovnat z 0:3 na 3:3, avšak nakonec jsme stejně prohráli 4:3. Hráči tedy dostali za úkol hrát pokud možno co nejhůře a nechat si dát alespoň další dvě branky a ukolébat tím soupeře. Posléze pak dostali Tempáci za úkol udeřit a aspoň vyrovnat. Trenéři zároveň hráče upozornili, aby se góly nesnažili dát příliš brzy, aby soupeř neměl šanci kontrovat, jako se stalo na Admiře, kde Milan Boubín dal první branku netakticky již v 64. minutě.
Přestože je pro tempácké hráče mnohdy těžké plnit i ty nejjednodušší pokyny a stoupnout si například i na správnou stranu hřiště, tentokrát splnili taktiku na jedničku s hvězdičkou. Hned ve 46. minutě si totiž Tempo nechalo dát branku z volného přímého kopu, a domácí tak odskočili do dvoubrankového vedení. Benfika navíc pokračovala v pasivní hře z prostředku prvního poločasu, dopředu byla naprosto neškodná a v obraně dělala chyby. Po jedné z nich se dral do zakončení domácí útočník, kterému Vrzal (který taktické pokyny z přestávky plnil asi nejvíce ze všech) stačil ukopnout míč do naší branky a Háje tak vedly 3:0. Naše strategie tedy vycházela na jedničku, což potvrzovaly i úsměvy na lavičce domácích, kterou se nám podařilo zmást a kterou ani nenapadlo, že náš tragický výkon může být úmysl. Co jsme chtěli, se nám přesně podařilo. Současně s naším střídáním, kdy Nedvěda vyměnil Slavíček, totiž vystřídali i domácí svého nejlepšího hráče. Během 15 minut navíc Háje vyměnily další dva hráče základní sestavy a v tu chvíli jsme věděli, že máme domácí přesně tam, kde jsme ho chtěli mít.
Od 70. minuty převzalo Tempo zcela jasně otěže zápasu a tlačilo se před branku soupeře. Hráči se drželi taktických pokynů a Milan Boubín vsítil naši první branku až v 77. minutě, kdy jeho střelu zpoza vápna nedokázal brankář domácích vytěsnit. Po tomto gólu a pokračujícím tlaku Tempa už začaly mizet úsměvy na lavičce domácích. Když pak v 88. minutě Kuba Hurka krásnou střelou z 22 metrů snížil na 3:2, realizační tým Hájů konečně pochopil, do jaké pasti se nachytal. Navzdory hlasitému volání po urychleném ukončení zápasu se totiž v první minutě nastavení do míče opřel bodlem opět Milan Boubín a vyrovnal na 3:3. V posledních vteřinách se odehrál sice ještě závar před tempáckou brankou, ale ostrá střela z hranice vápna naštěstí mířila přesně do míst, kde se pohyboval brankář Pavel Dvořák. Zápas proto skončil 3:3. Hráčům Benfiky patří uznání za vyspělý taktický výkon v druhé půli.