Na sobotní zápas v Kyjích domácí postavili dvě rozměrově odlišená hřiště. Proč? Bořit je asi lepší a jednodušší než tvořit. Toto se ukázalo na tom malém hřišti. Když jsme udělali kličku, tak jsme narazili na dalšího protihráče a nedalo se ani moc přihrát. Řekl bych taková přetlačovaná, která vyhovovala domácím. Na větším jsme byli jako rybičky ve vodě. Zejména Matěj, Vojta, Denis, Pavlík Š. a Lucka. Vcelku děti utkání zvládly zdárně. Jen nám ještě chybí přihrávka+náběh před branku. Tohle přijde časem. V součtu jsme neuspěli, ale to není důležité. Příjemné je vidět, jak se děti zlepšují a to nám dělá radost. Možná některým tatínkům to tak nepřipadá, ale je to tak. Dívejme se na to tak, že to musí být ZÁBAVA a ne povinnost! Doma určitě nešetřete chválou.:-D