Všechno to začalo v pátek, když nám trenér oznámil, že místo turnajového zápasu se Zbraslaví máme přáteláček s Loko Vltavín. Z toho jsme měli všichni neuvěřitelnou radost, protože match se Zbraslaví měl začínat v nekřesťanských osm hodin, zatímco duel s Lokádou až od desíti.
Poté přišla sobota plná zdravé nadrženosti na zápas. A najednou už je neděle, devátá odbila a celý kádr sedí natěšený v kabině Holešovického celku. Navzdory předpovědím samozvaných profesionálů bylo opravdu hezké počasí. Prošli jsme si rychlou taktickou poradou a po navlečení do takřka hokejových dresů jsme se vydali na hřiště. Proběhla rutinní rozcvička a najednou už je tu výkop.
Do zápasu jsme vstoupili nervózně a než jsme se vůbec mohli rozehrát, už jsme, po chybě obrany, prohrávali o gól. Asi dvě minuty nato přišel i druhý zásah. Po této trefě jsme se trochu zvedli a dokonce Jindra napálil z přímáku břevno. Hned poté ovšem soupeř udeřil i potřetí a s námi to nevypadalo po psychické stránce moc dobře. Ovšem do přestávky jsme dokázali snížit, po krásné přihrávce bohužel neznámého autora dal, proti svému bývalému týmu, Golasso Kryštof neobvykle nastupující na hrotu.
O poločase jsme si říkali, že hrajeme opravdu nedobře, ale že zápas rozhodně není ztracený a že při dostatku snahy a troše štěstí, by se se stavem utkání dalo ještě něco udělat. To se nám ovšem nepovedlo. Soupeř byl jasně lepší a my měli šance prakticky jen z odkopů od brankáře a na útočnou půli se dostávali jen sporadicky. A tak za celou druhou půli jsme si vytvořili jen jednu větší šanci, když Kryštof po špatně domluvě obránců běžel proti vybíhajícímu brankáři, minuli se ještě za vápnem, ovšem Kryštof už míč utíkající za postranní čáru nedohnal. A potom přišla pro náš tým pohroma. Jindra, jedna z opor týmu, při souboji o míč špatně došlápl a zápas nedohrál. Nejsem si jist jak ani kdy, ale v průběhu druhé půle jsme dostali další čtyři fíky a skončili s otřesným výsledkem 7:1.
Po zápase jsme se dozvěděli, že Jindra bude mít od fotbalu nucenou třítýdenní pauzu. Tudíž nejspíš nestihne start sezony. V tomto zápase byla vidět absence kapitána Švába, který dokáže vyburcovat tým i za nepříznivého stavu, což nám zde velice chybělo. Za tímto zápasem musíme slovy našeho bývalého trenéra pana Šaka udělat tlustou čáru, protože tímto výkonem se přebor rozhodně udržet nedá. Závěrem bych chtěl poděkovat všem rodičům a fanouškům, kteří se přišli podívat, a byla jich početnější skupina než fanoušků Vltavínu.