Ml.dorost: První výhra jara

16.4.2013 0:13   Moris Hyršl  

Čisté konto, tři góly, nebylo co řešit.

Po poučení z minulého týdne, kdy jsem článek psal až ve čtvrtek, padlo rozhodnutí, že ho napíšu v den zápasu. Tak snad to bude lepší. Na tento zápas jsme se sjeli na hřiště Loko Vltavín. Abych byl upřímný, byl jsem dost nejistý o výsledku tohoto zápasu. Vždyť jsme od nich v předsezonní přípravě dostali pěkný výprask. Ale když přijela fanouškovská podpora až z Anglie (moje sestra), ztratil jsem obavy. Sešli jsme se celkem v hojném počtu, jen bez hlavního trenéra. Tuto roli převzalo a spravedlivě si rozdělilo duo Mára Bendů a Carlos Sehnoutků. Karel si vzal na starost rozcvičku a mával lajnu, zatímco Marek zastupoval teoretickou část a koučoval z lavičky. Zápas začal s malým zpožděním, když domácí tým ztratil klíče od šatny a po žebříku si musel vylézt pro dresy. Nám ovšem zdržení nevadilo, protože díky němu mohl dorazit na celý zápas i trenér brankářů Humpa. Výkop obstaral soupeř a match odstartoval.

Hlavní, čeho jsme se chtěli vyvarovat, bylo, jak se nám to v posledních zápasech daří, pokálet (nesmím používat sprostá slova) začátek zápasu. Tomu se nám podařilo vyhnout, ba dokonce jsme brzy skórovali. Po mé absolutně bombasticky provedené, milimetrově přesné, hustokrutodémonskypřísné nahrávce běžel Ondra sám na brankáře a toho si střelou zpoza šestnáctky, lidově řečeno, namazal na chleba. Spadla z nás nervozita a začali jsme hrát opravdu hezký fotbal. Soupeř se dopouštěl velkého množství chyb, bohužel nám se je nedařilo využívat. Občas se dokonce dostal protivník do šancí, ovšem v žádné z nich nepochodil. Do konce poločasu padl ještě jeden gól, když Jirka po standardce nedal brankáři šanci. Bohužel byl pískán ofsajd, nejspíše můj, a ten nám zhatil oslavy. Ke konci poločasu se hrálo hlavně ve středu hřiště. Do kabin se šlo za příznivého stavu 1:0.

O poločase jsme moc nemluvili a snažili se koncentrovat na další průběh zápasu. Na začátku druhé půle na nás oponenti vlétli a dobrých čtvrt hodiny nás tlačili. My hrozili jen z brejků, ale i to stačilo. Při jednom rychlém výpadu byl Ondřej faulován ve vápně. K pokutovému kopu se postavil týmový „Horváth“ Pája a zkušeně proměnil. Tento moment o výsledku zápasu rozhodl. Ani ne za minutu zase Ondra našel úplně volného Stanleyho a ten tvrdou střelou, která ještě olízla zadní tyč, zaokrouhlil počet námi vstřelených gólů na tři. Poté se hra zklidnila, Švábík se přesunul na střed, a tak trochu uvadl náš pressing. Soupeř si začal čím dál tím víc dovolovat, zatímco my se snažili zápas jen dohrát. To se nám podařilo celkem s přehledem a kdyby fungovala světelná tabule, byl by na ní výsledek 0:3 v náš prospěch. Plní entuziazmu jsme zatleskali, dnes skvěle podporujícím fanouškům, a při vítězném pokřiku nám chybělo jen pár decibelů, abychom zbourali celou budovu.

V tomto odstavci bych rád všem poděkoval: Oplikovi za jistotu, kterou nám z brány dodával. Tomášovi s Márou, kteří ze stoperské dvojice udělali nový pojem „neprostupná zeď“. Míšovi s Patrikem, za nejen výborné defenzivní činnosti, ale i za podporu útoku. Pájovi s Jirkou, kteří nejenže tvořili naší hru, ale navíc vytvořili ve středu hřiště hry síť, zachytávající jeden soupeřův výpad za druhým. Stanleymu s Matějem za rychlé výpady do soupeřovy obrany, ukázkově roztahujíc hru, plus za občasné „vyzkoušení pozornosti brankáře“. Sobě děkovat by byla zhýralost, tak to radši dělat nebudu. Další na řadě je Ondra, který jako správný kapitán nás pořád hnal dál, dal gól a zařídil penaltu. A taky Kryštofovi, Romanovi, Honzíkovi a Lukášovi, že byli připraveni kdykoliv naskočit do hry a i oni odvedli spoustu práce. Dále Márovi, Carlosovi a Humpovi za podporu, mávání, ořvávání a vše co ke koučování patří.
Dnes jsme byli svědky zápasu, kvůli kterým se chodí na fotbal. Ten pocit, když si člověk lehne na postel, vyčerpáním se nemůže hýbat a má dobrý pocit z vítězství je nepopsatelný. Kdybych dnes měl někoho vyzdvihnout, nešlo by to. Dnes jsme nehráli jako 11 hráčů, ale jako 1 tým. To je ten největší úspěch. Věřím, že jsme teď nabrali slinu a ode dneška budeme válcovat jednoho soupeře za druhým. Rozhodně na to máme.

Zápasy: