To víš, že byl. Musel bejt. Dyť jsme na jaře vyhráli jen nad zoufalejma Kunraticema a urvali bod s Juniorem, kde jsme třikrát ztratili vedení. Jasně. Říkáš si, jsme jen béčko, hrajem to pro prdel, ale vyhrávat chce přece každej. Honilo se mu to v palici. Já mu to několikrát na tréninku naznačil. On se sice pokaždý pousmál, ale v jeho očích bylo vidět, že to v tý palici má. Ta židle se pod nim houpala. Když se mu doneslo, že si na jeho místo někdo brousí zuby, musel už prostě něco dělat.
Těch změn před zápasem bylo hodně. Změna čísel, změna brankáře, jiná rozcvička a taktická. Teda jak se to vezme. Klouda zase ve středu zálohy. Ale musel mu něco říct. Prosil ho? Slíbil mu něco? Hele nevim, ale je pravda, že zahrál dobře a podržel ho.
Hlavně bylo jasný, že on sám ze sebou neni spokojenej. Dyť už mu to nestřílí, ale hrát chce. Kam teda snim? Na stopera. Vedle koho? Vedle mě!!! Kde jinde by se moch chytnout. Kdo jinej by ho moch z bahna vytáhnout. Ta zkušenost tam je a on to věděl. Dirigoval jsem ho. Šlo mu to. Todle potřeboval.
Hráli jsme dobře. Celej tým hrál za něj. Byl to dobrej fotbal a odvezli jsme si všechny body.
Má klid? Hele nevim, ale ulevilo se mu. Na tréninku to bylo znát. Byl uvolněnej. Zase sázel vtípky.
A Morava? Ten to bude mít teďka hodně těžký.