Zápasy Tempa s Libuší jsou vždy vyhrocené. O tom jsme se přesvědčili i tentokrát. Sešel se nás opravdu hojný počet, což se kvůli hojnosti slunečních paprsků zdálo jako obrovská výhoda. Bohužel se nám v průběhu zápasu pár hráčů zranilo. Zápas se pomalinku přeléval z jedné strany na druhou a nikde nevznikla větší šance. Bohužel po jednom našem špatném odkopu od brány soupeř nazdařbůh fláknul do balonu a ten k údivu všech zapadl přesně do brány. Hned poté se šli hráči opláchnout a osvěžit. Do konce poločasu už se jen běhalo za míčem a žádný gol nepadl.
O poločase jsme si povídali o našich chybách a nabuzeni novou silou nastoupili na hřiště. To dokonce eskalovalo až ve vyrovnávací branku. Bohužel jsem ho přes skupinku hráčů na střídačce omývajících si vlasy neviděl. Ale prý brankář podcenil centr a ondra dával do prázdné brány. My nabuzeni golem jsme chtěli zápas otočit. Pak přišla studená sprcha. Ani ne za minutu si soupeř zase vzal vedení, když svou střelu hráč Libuše lízl o tyč a ta skončila v brance. Poté už jsem kvůli zakoplému balonu do zahrady moc ze zápasu neviděl. Soupeř navýšil vedení o další gol a výsledkem 1:3 zápas skončil. Po čtyřech zápasech, ze kterých jsme chtěli urvat 12 bodů jsme vyhráli jeden. Takže příští týden jedem na Aritmu vyhrát.