V sobotu 16.10. jsme přivítali na našem hřišti soupeře z Braníka. Opět, jak pravidla soutěže ukládají, byly sestaveny dva týmy, které měly našim fotbalovým sousedům čelit. Malá porada v kabině vypadala optimisticky, kluci odkývali vše, co se jim řeklo, takže jsme mohli nabýt přesvědčení, že vyhrajeme i mistrovství světa.
První tým (Matyáš Vágner, Matyáš Havlíček, Vojta Panc, Pavel Krýda, Daniel Michl, Marek Ondič ) sehrál první třetinu úspěšně, zvítězil 4:1. Dva míče do soupeřovy sítě dal Dany Michl a dva Marek Ondič. Dobrou ukázkou pro naše kluky mohl být protivníkův gólman, který beze strachu vybíhal z brány, rozehrával spoluhráčům a dovolil si prokličkovat s míčem až k naší bráně. Byl zcela plnohodnotným hráčem na hřišti a nutno říct, že se mu tato taktika vymstila jen málo a její užitek ztrátu celkově převýšil.
Ke druhému třetině nastoupil proti nám druhý branický tým a porazil nás 3:1. Osudovou chybou byla nahrávka našeho brankaře soupeři, nepodařilo se nám proměnit nařízenou penaltu a z našeho hřiště zcela vymizely přihrávky mezi spoluhráči. Výborný výkon v této třetině podal Pavel Krýda, který kromě obránce zaskočil na potřebnou minutku i do role brankaře, a zachránil tak od vyšší prohry. Jediným úspěšným střelcem této třetiny byl Vojta Panc (asistence Pavel Krýda). Závěrečný duel (opět proti prvnímu branickému uskupení) byl odpískán za stavu 4:1 pro naše barvy. Tři střelecké úspěchy patří Danymu Michlovi a jeden Marku Ondičovi.
Druhá skupina, nazývejme ji pro rozlišení skupinou B (Filip Snížek – v bráně 1. třetinu, Ondra Filip – v bráně 2. a 3. třetinu, Tomáš Ulihrach, Milan Mudra, Sebastian Ling, Petr Hodouš), začala v typickém vlažnějším tempu, což se jí hned vymstilo, protože dostala 2 rychlé góly. Naši kluci v útoku – Sebík a Péťa – měli šance na skórování, ale chybělo pověstné štěstíčko (2x tyč, 1x prázdná brána – těsně vedle). A jak se říká: "Nedáš, dostaneš" – tak jsme dostali 3. gól, třetina skončila 0:3. Na druhou část jsme si soupeřovy týmy prohodili. Sehráli jsme vyrovnanou partii, o čemž hovoří i výsledek 1:1 (naším střelcem byl Sebík). Do třetí třetiny jsme vlítli, během 5 minut jsme vedli 2:0 (oba góly Sebík) a zdálo se, že si poslední část v pohodě dohrajeme. Měli jsme spoustu dalších šancí k navýšení skóre – žel opět neproměněných, kluci v útoku jako by se hledali. Soupeř v půlce třetí třetiny snížil na 2:1, což se ukázalo jako živá voda. Naši kluci najednou přestali hrát a nepochopitelný kolaps v posledních 3 minutách znamenal 4 góly v naší síti a výsledek 2:5. Nutno podotknout, že naše obrana po celý zápas nepracovala tak, jak by měla – hlavně Tomáš Ulihrach se vydával dopředu a nechával soupeřovy útočníky samotné, což soupeř trestal. V útoku se kluci snažili, ale jelikož soupeř velmi dobře bránil, nedařilo se jim moc kombinovat.