FC Tempo Praha

Muži B: Do Satanic pro housky s mlíkem

20.10.2010 12:57   Daniel Prokop  

Retro článek o zápasu B mužů v Satalicích sepsal záložník Daniel Prokop.

Tak tyhle Satalice sou ves u Prahy, co se dřív menovala Satanice, ale hnedlenc po smrti Satana jí přemenovali. To máte něco jako s těma sovětskejma názvama ulic v Praze. Já si to už ani šecko nepamatuju, to dá rozum, ale Peťa Dedek by moh vyprávět, jak se tydlenc ulice menovaly – dyť sám se vyrost na náměstí Lavrentije Beriji, na Smíchově. Byla tam jednota, do kerý se chodilo kupovat housky s mlíkem – a to vám byly tenkrát křupavoučký housky, za desetník jedna, ne jako ty dnešní v tescích, kerý si musíte nejdřív rukou navlečenou v igeliťáku vochmatat, aby vám manželka doma neřekla, že sou dobrý leda na strouhanku.

To by mimochodem člověk nevěřil, jak si někdo bazíruje na čerstvosti. Tak kupříkladu tendlenc Churchill vám byl na křupavost houstiček (voni sou to v Británii spíš jakoby bochánky) prej pekelně vysazenej. Sekretářku, kerá mu je ráno na jednání vlády donesla tvrdý, zfleku vyhazoval. A to nebyla jen taková sranda, bejt jako ženská za války vyhozená z práce – to vám zbejvalo akorát tak mazat do montovny na bomby a celý roky tam vod osmi do šesti šroubovat pixly plný dynamitu, nebo co se tam rvalo, kerý pak váš manžel házel na Drážďany, a kerý taky někdy v tý montovně vybouchly, nebo ste nechaly prsty v transportním páse, co ty bomby v montovně posouval. A ne, že by vám je pak nakrásně přišili zpátky, jak se to dělá neska - se ví, že doktoři to ještě neuměli, a ty co to uměli, byli na frontě. Kde jinde by taky víc potřebovali felčary, to dá rozum. Tam vám umíralo chlapů, na frontě. A co fotbalistů. Když skončila válka, tak byla polovina anglickejch týmů plná beznohejch jakož i mrtvejch. 

A tyhle Satalice na tom po válce byly nejinak. Von měl na sever vod Prahy tím směrem vilu Heydrich a jako vášnivej fotbalista hrál centrforwarda v přeboru právě za tyhlenc, za Satalice. No a když skončila válka, tak tři chlapy, co s tehdá nim nevodmítli hrát, pověsili jiný místní chlapi na lampách, dva byli vodsouzený za kolaboraci a šestej se zastřelil jako to udělal i tendlenc Emanuel Moravec. A to se vám ten tým úplně rozpad, jak se říká - šlo to s nima skopce - několikrát sestoupili a dodneška se plácaj někde po druhejch třídách. Nýčko sme se s nima v neděli my z Tempa utkali. To dá rozum. 

No, prohráli sme na těhle Satalicích tři ku jedný. Kluci se snažili, vo to nijaká, ale hlavně v první půli to stálo za krumpáč, jak říká tendlenc Jirka Valášek. Jedinej náš gól střelil tamtenc mladej kluk Milan Boubín. Sotva ho znám hubeňoura. A skorem to vypadalo na remiz, ale pak sme zas, jak to bejvá, dva dostali. Jirka Hron s Danem Morávků měli plnou hubu taktiky – ale co já tomu rozuměl, abych vám pověděl, co se kazilo? Nic sem tomu nerozuměl, no.

Von za tyhle Satalice hraje i tendlenc Roman Hogen, co kopal za Blšany. Von je to kluk tlustej a uřvanej, ale s merunou válí. To dá rozum, ligovej hráč. A tendlenc Roman Hogen nám dal taky jednoho góla. Šikovnej kluk je to. Jo, my máme v mančaftu taky starý kluky – nojó jenže válí to Péťa Dedek a Jiřin Valášek s merunou jako tendlenc Hogen? No neválí. A proto sme taky podle mě prohráli. Tydlenc taktiky všechny… Jestli chcete co vědět, podle mě to je k hovnu.

Ale jestli chcete ještě co vědět, mně vás ta prohra ani nemrzela. Tydlenc Satalice jsou pěkná vesnice a dyž tam člověk chodí v popadanym červenym podzimnim listí, tak mu ty chmury připadaj najednou takový malinký. Já vám tam přijel vlakem a zpátky sem chtěl jet zrovna tak. Ale Péťa Dedek nás vodvez autem. No zajel si, co vám budu povídat. A po cestě sme diškutovali, jestli se vodrazu zapadajícího slunce v domě s růžovou fasádou dá říkat červánky a vo nejrůznějších dalších todlenc, tématech. A na ípáku si dal Oggy pizzu, jeden kousek se slaninou a druhej s feferonkama, a pustil se vám do ní už v tramvaji, jak byl chudák hladovej, až se nemoh držet těndlenc, tyčí, a já ho musel chytat, když to zabočilo.

Já sem vám z todlenctoho fotbalovýho kamarádství dycky naměko, až se sám skoro stydim napsat vo tom. Ale cejtil sem se doma zkrátka šťastnej a hezky uondanej; ne jako když sem  uondanej v zápase a zvratky se mi skorem vyrážej do pusy. Hezky uondanej. Jako dyž se vám chce spát. A tak sem šel spát.

Zápasy:

TJ SK Satalice - FC Tempo Praha B 3:1 (1:0)