Ml.přípravka B: Koncert na Čafce

28.10.2013 21:56   Tomáš Slany   Dominik Kadlec  

Tempáci soupeře převálcovali fotbalově i nasazením.

V sobotu již v 8:30, tedy velmi brzy ráno, nás čekal zápas proti Čafce a po něm prosluněný prodloužený víkend, tedy ideální kombinace a bylo jen na nás, jak do něj vstoupíme. Rozhodli jsme se, že do něj půjdeme zvesela, při zápase se vydáme ze všech sil, budeme se prát o každý míč a pokusíme se předvést všechny finty, co umíme. A pokud to všechno uděláme, tak by v tom byl čert, abychom soupeře nepřehráli a neudělali si příjemný vstup do víkendu. Hlavní bylo, abychom si všichni mohli říct, že jsme pro lepší pocit nemohli udělat více.

Rozdělili jsme se jako vždy na dvě party, kdy jedna hrála ve složení Jirka, Tomáš, Nicholas, Vojta a Liam a druhá ve složení Kuba, Vojta, Péťa, Míša, Pepča a Páťa.

Ta první parta vstoupila do zápasu na hřišti proti trošku slabším klukům a hned během prvních minut to bylo znát, kluci hráli prakticky jen na soupeřově polovině. Po rozehrávce soupeře ihned získávali míče a pokud se zrovna nečekalo na rozehrávku z autu, tak jsme jen sledovali jakým způsobem vstřelí kluci branku, jestli to bude po nějaké pěkné přihrávce nebo po individuálním průniku. Způsoby jsme používaly oba, i když ten druhý trošku převažoval. Stejný průběh měl i zápas na tomto hřišti ve třetí čtvrtině. Na druhém hřišti byl soupeř o něco lepší, ale i tak hra vypadala velice podobně. Kluci rychle, většinou ještě vepředu získávali míče a sázeli je soupeři do brány. Možná kdyby si více přihrávali, tak by soupeře rozebrali daleko více, ale my to po nich ani nechtěli, pokud jsme jim chtěli ztížit hru, tak jsme naopak chtěli kliček ještě víc. Velmi nebezpečenou zbraní se stávají perfektní přihrávky Vojty na dobře nabíhajícího Liama, který je uklízí s naprostou jistotou do branky. Rozhodně to nebylo ale jen o nich, všichni kluci v týmu dávali góly i na ně přihrávali.

Druhá parta naskočila proti trošku silnějšímu soupeři, ale kluci s tím neměli žádný problém. Snažili jsme se o všechno, co jsme měli. Tedy o kličky a sem tam přihrávku. Prali jsme se opravdu snad o každý míč a vyhrávali tak spoustu soubojů. Trošičku vázla Páťovi rozehrávka od branky, díky čemuž vstřelil soupeř nějakou branku, ale po malé radě od Tomáše jí Páťa také vylepšil. I u nás se ale našli střelci, a tak byl průběh této čtvrtiny vyrovnaný se vším všudy. Na druhém hřišti byli kluci, stejně jako první parta, lepším týmem a stejně jako oni nasázeli soupeři několik branek, většinou po individuální akci, ale i po přihrávkách. Branky jsme inkasovali například střelou od půlky pod břevno a to těžko klukům vyčítat. Tuto pohodu si přenesli i do čtvrtiny třetí, opět se silnějším soupeřem. Tuto čtvrtinu byli kluci i na tomto hřišti lepší než soupeř, akorát dostali pár vtipných branek. Třeba když Kuba zkoumal nevím co v bráně a nekoukal na míč, který mu do ní zatím přiletěl. Chápu, že tam neměl moc práce, a tak se bavil jinak. Čtvrtá čtvrtina byla opět v režii kluků. Celkově mě tahle parta velmi potěšila, kluci, kteří byli zvyklí hrát přebor jako Míša nebo Péťa, táhli tým a ti ostatní, pro které to bylo něco nového se k nim velmi dobře přidali a ve finále hráli všichni velmi dobře.

Kluci soupeře přehráli fotbalově a ještě k tomu přidali nasazení, bojovnost a zejména obrovský zápal pro hru. Bylo na nich vidět, že se fotbalem bavili a zápas si užívali. Takže obrovská spokojenost a vždycky už jen takhle. A konečně jsme překonali hranici 30 vstřelených gólů:-).

Zápasy: