Sobota ráno, výkop v 8.15, tak to vám tedy povím, to je tedy termín pro fotbal jako stvořený. Sraz na Tempu byl již o hodinku dříve, takže se kluci scházeli jako švábi na pivo. A to doslova, takový Ondra Šváb s Morisem dorazili s půlhodinovým zpožděním. Za trest měli začít na lavičce, ale ještě napůl chrápající Dobřanský si při nástupu všiml, že mu chybí štulpny, a tak na jeho místo v základu zastoupil Ondra Šváb. Nutno říci, že ho tam již do konce zápasu nepustil, hrál tam totiž skvěle. Bránil, lítal po lajně tam a zpátky a svůj výkon završil krásným hattrickem. Ale již k zápasu.
Soupeře ze Stodůlek jsme v prvním poločase jasně přehrávali, měli jsme navrch ve všech herních činnostech. Byla to prakticky hra na jednu bránu, avšak to podstatné chybělo, góly v soupeřově síti. Jen takový Standa Moravec měl asi pět tutovek, ale svou zbrklostí všechny zbabral. Kdyby přidal trochu klidu do koncovky, mohlo být rozhodnuto již po poločase. Jedinou branku v této půli dal Ondra a to z penalty za faul na Čechýna. Ke konci poločasu jsme trochu polevili a soupeř začal hru vyrovnávat a měl i pár slibných šancí. Půle však skončila 1:0.
O poločase jsme kluky upozorňovali, aby hráli tak, jako prvních 30 minut, abychom se nakonec nemuseli bát o výsledek. Opak byl však pravdou. Nevím, jestli měli všichni špunty v uších, ale naše rady snad nikdo neposlouchal. Již po dvou minutách bylo vyrovnáno a za další minutu jsme již prohrávali 1:2. Naštěstí se kluci rychle oklepali a začali hrát tak jako ze začátku. Odměnou byl vyrovnávající gól v podání Davida Chleboráda, který tvrdou střelou z těžkého úhlu překonal brankáře hostů. Od této chvíle byla jen otázka času, kdy přidáme další branku, kluci soupeře k ničemu nepouštěli a hrálo se převážně před brankou Stodůlek. A taky ano, Ondra přidal druhou branku a za chvíli se trefil i Moris. Soupeř zazlobil pouze jednou a to z trestňáku, kdy se ovšem parádně trefili. Tvrdou ránu pod břevno by nechytil ani vyšší a lepší golman, než je náš Luky.
Poslední branka však byla v naší režii. Krásný centr za obranu z voleje uklidil do brány již zmíněný Ondra Šváb. Nevím, jak se tedy vyspal, ale hrál skvěle. K němu se zaplaťpánbu přidali i další hráči a zrodila se konečně první výhra 5:3. Zcela zasloužená.