FC Tempo Praha
U17: Velká marodka osekala sestavu
7.5.2014 14:11
Dominik Kadlec
Tempo po slibném úvodu nakonec dostalo pět branek.
Nemoci a výlety nás zdecimovaly natolik, že jsme proti Admiře měli jen dva hráče na střídání, při tvorbě nominace jsme nemohli hledět na tréninkovou docházku ani kvalitu. Příležitost na stoperu dostal třeba Oplík a musím říct, že si řekl o místo v základní sestavě na tomto postu do dalších kol.
Na hře to zpočátku nebylo poznat, my jsme se hodně zatáhli a aktivně jsme bránili až od půlky hřiště. Tato taktika se nám dařila téměř během celého prvního poločasu až do 39. minuty, kdy jsme si nepohlídali dlouhý křižný míč, po kterém se prosadil jeden z hráčů Admiry hlavou. Je to škoda, protože asi minutu před tím nevyužil Michal Nguyen obrovskou šanci po průniku do vápna. Celkově jsme si v první půli vytvořili několik slibných možností a já jsem přesvědčen o tom, že kdyby se nezranil Ondra v 10. minutě, tak jsme vyhráli, protože do té doby jsme byli jasně lepší.
Ve druhém poločase jsme museli dohánět manko, a tak jsme zkusili hru více vysunout a otevřít, bohužel při prvním pokusu o zapresování jsme propadli a dostali na 2:0. Od té doby jsme zápas dohrávali a čekali, kolik branek dostaneme. Dostali jsme jich nakonec pět.
Na druhou stranu musím kluky pochválit za to, že mají v hlavě mozek a že se neřídí tím, že je důležitější mít na hlavě než v hlavě. Někde mají totiž zjevně naopak.
Na hře to zpočátku nebylo poznat, my jsme se hodně zatáhli a aktivně jsme bránili až od půlky hřiště. Tato taktika se nám dařila téměř během celého prvního poločasu až do 39. minuty, kdy jsme si nepohlídali dlouhý křižný míč, po kterém se prosadil jeden z hráčů Admiry hlavou. Je to škoda, protože asi minutu před tím nevyužil Michal Nguyen obrovskou šanci po průniku do vápna. Celkově jsme si v první půli vytvořili několik slibných možností a já jsem přesvědčen o tom, že kdyby se nezranil Ondra v 10. minutě, tak jsme vyhráli, protože do té doby jsme byli jasně lepší.
Ve druhém poločase jsme museli dohánět manko, a tak jsme zkusili hru více vysunout a otevřít, bohužel při prvním pokusu o zapresování jsme propadli a dostali na 2:0. Od té doby jsme zápas dohrávali a čekali, kolik branek dostaneme. Dostali jsme jich nakonec pět.
Na druhou stranu musím kluky pochválit za to, že mají v hlavě mozek a že se neřídí tím, že je důležitější mít na hlavě než v hlavě. Někde mají totiž zjevně naopak.