FC Tempo Praha
U13: Větší vůle po vítězství
14.5.2014 14:01
Michaela Heřmánková
Filip Šmídek
Tempo v lize porazilo o gól tým Dukly.
V sobotu v poledne jsme na domácí půdě přivítali tým Dukly. Chtěli jsme soupeři oplatit porážku z podzimu a to se nakonec povedlo.
Ihned po rozehrání využil chybu hostí Adam Vlasák a nekompromisně poslal míč do brány - 1:0. Dukla od začátku působila zakřiknutým dojmem. Naši hráči se prezentovali důraznou hrou, snahou o kombinaci a rychlými přechody do protiútoku. Hrálo se ve vysokém tempu a hra se přelévala z jedné strany na druhou. Hosté se dočkali vyrovnání v 10´ z pokutového kopu po faulu Marka ve vápně. Jenže ještě v téže minutě utekl po levé straně Dominik a přihrávkou mezi dvěma obránci poslal míč na Adama Vlasáka, který mířil přesně mezi tyče. O dvě minuty později Jarda našel Adama Vlasáka a ten dovršil svůj hattrick. Další naše branka přišla z druhého hřiště, když využil chybu hostujícího celku Adam Andelt a na přední tyči nachytal brankáře Dukly. První poločas jsme zaslouženě vyhráli.
Ve druhé půli šel výkon Dukly nahoru. Dvě rychlé branky v naší síti ale naše hráče nepoložily. Nesložili jsme zbraně a stále se snažili dotáhnout zápas do vítězného konce. Ve 41´ měl k centru Sváti nejblíže Bromík a poslal nás opět do dvoubrankového vedení. Oba týmy měly výhodu pokutového kopu, ale ani jeden exekutor svou šanci neproměnil. V 51´ se hostům podařilo snížit opět na rozdíl jedné branky. V 55´ minutě vypíchl na půlce Adam Andelt obránci míč a sám se řítil na brankáře. Svou šanci zužitkoval a přidal naší šestou branku. O minutu později Dukla snížila pěknou střelou opět na rozdíl jediné branky. Tento výsledek jsme si už pohlídali a po konečném hvizdu rozhodčích propukli v neskrývanou radost.
I když Dukla byla ve druhé půli fotbalovějším týmem, nemůžeme souhlasit s výrokem jednoho z trenérů hostí, že jsme bránili v sedmi hráčích a míč odkopávali. Tuto taktiku nikdo na Tempu "nevyučuje". Snažíme se hrát fotbal. V poslední čtvrthodině jsme se soustředili na obranu a snažili se udeřit z rychlých protiútoků. Po většinu času jsme byli vyrovnanými soupeři. Naši kluci zápas stoprocentně odmakali a mnozí si sáhli na dno svých sil. Zvítězila bojovnost, nasazení a větší vůle po vítězství.
Náš dík patří hráčům r. 2002, kteří nám pomohli, panu Škobisovi, který vedl v tomto pražském duelu jeden tým a v neposlední řadě fanouškům, kteří nás hlasitě povzbuzovali.
Ihned po rozehrání využil chybu hostí Adam Vlasák a nekompromisně poslal míč do brány - 1:0. Dukla od začátku působila zakřiknutým dojmem. Naši hráči se prezentovali důraznou hrou, snahou o kombinaci a rychlými přechody do protiútoku. Hrálo se ve vysokém tempu a hra se přelévala z jedné strany na druhou. Hosté se dočkali vyrovnání v 10´ z pokutového kopu po faulu Marka ve vápně. Jenže ještě v téže minutě utekl po levé straně Dominik a přihrávkou mezi dvěma obránci poslal míč na Adama Vlasáka, který mířil přesně mezi tyče. O dvě minuty později Jarda našel Adama Vlasáka a ten dovršil svůj hattrick. Další naše branka přišla z druhého hřiště, když využil chybu hostujícího celku Adam Andelt a na přední tyči nachytal brankáře Dukly. První poločas jsme zaslouženě vyhráli.
Ve druhé půli šel výkon Dukly nahoru. Dvě rychlé branky v naší síti ale naše hráče nepoložily. Nesložili jsme zbraně a stále se snažili dotáhnout zápas do vítězného konce. Ve 41´ měl k centru Sváti nejblíže Bromík a poslal nás opět do dvoubrankového vedení. Oba týmy měly výhodu pokutového kopu, ale ani jeden exekutor svou šanci neproměnil. V 51´ se hostům podařilo snížit opět na rozdíl jedné branky. V 55´ minutě vypíchl na půlce Adam Andelt obránci míč a sám se řítil na brankáře. Svou šanci zužitkoval a přidal naší šestou branku. O minutu později Dukla snížila pěknou střelou opět na rozdíl jediné branky. Tento výsledek jsme si už pohlídali a po konečném hvizdu rozhodčích propukli v neskrývanou radost.
I když Dukla byla ve druhé půli fotbalovějším týmem, nemůžeme souhlasit s výrokem jednoho z trenérů hostí, že jsme bránili v sedmi hráčích a míč odkopávali. Tuto taktiku nikdo na Tempu "nevyučuje". Snažíme se hrát fotbal. V poslední čtvrthodině jsme se soustředili na obranu a snažili se udeřit z rychlých protiútoků. Po většinu času jsme byli vyrovnanými soupeři. Naši kluci zápas stoprocentně odmakali a mnozí si sáhli na dno svých sil. Zvítězila bojovnost, nasazení a větší vůle po vítězství.
Náš dík patří hráčům r. 2002, kteří nám pomohli, panu Škobisovi, který vedl v tomto pražském duelu jeden tým a v neposlední řadě fanouškům, kteří nás hlasitě povzbuzovali.