FC Tempo Praha
U17: První krok k záchraně
21.5.2014 14:09
Dominik Kadlec
Tempo proti Aritmě udeřilo hned v úvodu zápasu.
Na Aritmu jsme nastoupili od první minuty a dobrým přechodem do útoku ze zajištěné obrany jsme si vypracovali rychle dvoubrankový náskok. Od nějaké 20. minuty první půle se hra vyrovnala, hrálo se hlavně ve středu hřiště. My jsme se dostali ještě do dvou slibných šancí, ale nevyužili jsme je, hlavně ta Stanleyho byla obrovská, avšak na malém vápně nakonec promáchl. Několik dalších pokusů zejména zpoza vápna skončilo mimo branku. Aritma dokázala odpovědět pouze z rohového kopu a snížit na 2:1, jinak si vyloženou šanci nevypracovala.
Druhý poločas jsme velmi dobře bránili a byť Aritma držela víc míč na kopačkách, tak neměla žádnou gólovou šanci kromě závaru po rohu asi pět minut před koncem. Z naší dobré obrany jsme vycházeli do nebezpečných brejků, a tak jsme si vytvořili zase tři gólové šance. Při jedné z nich, tuším, zazvonilo břevno, ale žádný gól už jsme nepřidali.
Proti Aritmě jsme se prezentovali zodpovědným týmovým výkonem, který jsme podpořili dvěma brankami, a tak jsme si připsali důležité tři body. Je to pro nás první dobrý krok do série utkání, které rozhodnou o tom, kdo poputuje o soutěž níž. Je potřeba takové výkony zopakovat v každém zápase a spíš se zápas od zápasu ještě zlepšovat. Potom bychom mohli reálně uvažovat o tom, že nám oči pro pláč nezůstanou.
Druhý poločas jsme velmi dobře bránili a byť Aritma držela víc míč na kopačkách, tak neměla žádnou gólovou šanci kromě závaru po rohu asi pět minut před koncem. Z naší dobré obrany jsme vycházeli do nebezpečných brejků, a tak jsme si vytvořili zase tři gólové šance. Při jedné z nich, tuším, zazvonilo břevno, ale žádný gól už jsme nepřidali.
Proti Aritmě jsme se prezentovali zodpovědným týmovým výkonem, který jsme podpořili dvěma brankami, a tak jsme si připsali důležité tři body. Je to pro nás první dobrý krok do série utkání, které rozhodnou o tom, kdo poputuje o soutěž níž. Je potřeba takové výkony zopakovat v každém zápase a spíš se zápas od zápasu ještě zlepšovat. Potom bychom mohli reálně uvažovat o tom, že nám oči pro pláč nezůstanou.