FC Tempo Praha
U17: Vydřená výhra ve Vršovicích
28.5.2014 19:16
Petr Petřek
Tempo v oslabené sestavě dokázalo vydolovat důležité body.
Druhým krokem k záchraně byla doslova vybojovaná a vydřená výhra na půdě Vršovic. A těší o to víc, že o tuto výhru se zasloužili převážně kluci r.98, byť polovička z nich měla v nohách zápas B mužstva, který se hrál o 2 hodiny dříve. Nemůžu však opominout 4 kluky r. 97, Štěpána, Stenlyho, Roshana a Oplika, kteří se také velkou měrou zasloužili o tuto výhru.
Zápas začal velkým náporem domácích, kteří nás zatlačili na naši polovinu a docela nám pěkně zatápěli. Je potřeba říci, že v těchto chvílích při nás stáli snad všichni svatí. Domácí se dostávali do šancí, které doslova volaly po brance, avšak náš golman měl velmi dobře postavené tyče, takže balony létaly těsně kolem. A co letělo na branku, tak to náš čaroděj pochytal. Domácí z něj byli doslova zoufalí. Pochopitelně i naše obrana se v těchto chvílích doslova překonávala a úspěšně čelila domácímu tlaku. Po dvaceti minutách se ale hra začala trochu vyrovnávat a i my jsme pohrozili rychlými brejky. Rychlík Stenly začal otravovat domácí stopery, čímž je trochu znervózněl a ti začali dělat chyby. Po jednom takovém rychlém protiútoku se perfektně prosadil Čáslava, který bombou "angličanem" trefil tyč a následně síť. Brankář domácích neměl žádnou šanci. Poločas tedy skončil 1:0 v náš prospěch.
Na začátku druhé půle jsme opět čekali drtivý nápor domácích, ale kde nic tu nic. Ba naopak. Fotbal jsme začali hrát my. Stenly opět sváděl běžecké souboje po pěkných pasech od Pendreka, Čechýno začal motat soupeře svými nevyzpytatelnými kličkami a hlavně Oplík na stoperu svou tvrdostí ničil domácí útočníky. Muselo je to hodně bolet. Vše však bylo v rámci pravidel. V 65. min. předvedl Čechýno opět jednu ze svých parádiček, kdy se protáhl jako úhoř mezi dvěma protihráči, vymotal oba stopery a zavěsil pěknou ranou k tyči - 0:2. Domácí byli chvíli jako opaření a nevěděli, co se to vlastně děje. Škoda, v tuto chvíli jsme měli ještě dvě tutovky, ale Stenly a opět Čechýno je neproměnili. Kdyby ano, tak to domácí trenér asi nepřežil, protože i tak byl docela dobře vytočený. V posledních minutách domácí opět přidali, ale naše obrana je již k ničemu nepustila.
Za druhou půli zasloužená výhra 0:2. Všem klukům je potřeba za tento výkon poděkovat, makali až do konce, některé braly křeče, slunce udělalo také své, ale nikdo nic nevzdal. Doufáme, že příští zápas doma s Libuší bude stejně odmakaný a přinese další body k záchraně.
Zápas začal velkým náporem domácích, kteří nás zatlačili na naši polovinu a docela nám pěkně zatápěli. Je potřeba říci, že v těchto chvílích při nás stáli snad všichni svatí. Domácí se dostávali do šancí, které doslova volaly po brance, avšak náš golman měl velmi dobře postavené tyče, takže balony létaly těsně kolem. A co letělo na branku, tak to náš čaroděj pochytal. Domácí z něj byli doslova zoufalí. Pochopitelně i naše obrana se v těchto chvílích doslova překonávala a úspěšně čelila domácímu tlaku. Po dvaceti minutách se ale hra začala trochu vyrovnávat a i my jsme pohrozili rychlými brejky. Rychlík Stenly začal otravovat domácí stopery, čímž je trochu znervózněl a ti začali dělat chyby. Po jednom takovém rychlém protiútoku se perfektně prosadil Čáslava, který bombou "angličanem" trefil tyč a následně síť. Brankář domácích neměl žádnou šanci. Poločas tedy skončil 1:0 v náš prospěch.
Na začátku druhé půle jsme opět čekali drtivý nápor domácích, ale kde nic tu nic. Ba naopak. Fotbal jsme začali hrát my. Stenly opět sváděl běžecké souboje po pěkných pasech od Pendreka, Čechýno začal motat soupeře svými nevyzpytatelnými kličkami a hlavně Oplík na stoperu svou tvrdostí ničil domácí útočníky. Muselo je to hodně bolet. Vše však bylo v rámci pravidel. V 65. min. předvedl Čechýno opět jednu ze svých parádiček, kdy se protáhl jako úhoř mezi dvěma protihráči, vymotal oba stopery a zavěsil pěknou ranou k tyči - 0:2. Domácí byli chvíli jako opaření a nevěděli, co se to vlastně děje. Škoda, v tuto chvíli jsme měli ještě dvě tutovky, ale Stenly a opět Čechýno je neproměnili. Kdyby ano, tak to domácí trenér asi nepřežil, protože i tak byl docela dobře vytočený. V posledních minutách domácí opět přidali, ale naše obrana je již k ničemu nepustila.
Za druhou půli zasloužená výhra 0:2. Všem klukům je potřeba za tento výkon poděkovat, makali až do konce, některé braly křeče, slunce udělalo také své, ale nikdo nic nevzdal. Doufáme, že příští zápas doma s Libuší bude stejně odmakaný a přinese další body k záchraně.