11.4.2017 11:44   Jakub Maláček  

Dnešní utkání se nepovedlo. Přestože soupeř kvalitativně nedosahoval naší úrovně, prohrávali jsme po prvním poločase 0:5 a mohli být rádi, že to není ještě víc. Naší naprosto laxní hrou bez jakéhokoli pohybu, nasazení, snahy či vervy jsme nechali vyniknout snad jedině Jakubovi v bráně. Nenastartovala nás ani chycená penalta, což mohl být dobrý odrazový můstek. Bohužel, jakýkoli soupeř se sám nikdy neporazí a vzájemné dohady mezi našima 05-04 atmosféru i výkon jen zhoršovaly.

Druhý poločas jsme po "velkém průvanu" v šatně byli jako vyměnění, byli jsme všude dřív, v maximálním počtů hráčů a hra se, mimo asi tří brejků, odehrávala pouze v naší režii. Dotahovali a dotahovali jsme, ale na víc než 5:6 to nestačilo. Je pozdě naříkat, že hrát s takovým nasazením od začátku, tak jsme se mohli většinu utkání bavit hrou a potěšit sebe i ostatní brankami a spoustou krásných akcí. Někdy je až nepochopitelné, jestli jdou hráči do zápasu s nadšením si zahrát...

Musím se také vrátit k incidentu s rozhodčím, ke kterému v utkání došlo. Tento člověk řídil utkání dvanácti a třináctiletých kluků zcela tendenčně, desetkrát nám sebral míč pro špatně házený aut, zastavil hru kvůli vytaženému tričku z trenek apod. Vrcholem všeho bylo, když našeho hráče Šimona Prchlíka šestkrát vykázal ze hřiště a nenechal ho znovu hrát. My jsme s Petrem Havlíčkem nebyli schopni zhroucenému klukovi vysvětlit, že si ho někdo vybral a léčí si na něm své komplexy. Ani rozhodčího jsme nedokázali přesměrovat, aby od dětí dovedl léčení svých problémů raději na nás, trenéry. Následně nám povolily nervy a já byl vykázán na tribunu, na což nejsem pyšný. Nemělo by se to stávat a už se to nestane.