31.5.2019 12:54   Dominik Kadlec  

V dalším kole jsme jeli na půdu Viktorky Plzeň a v týdnu dohrávali pražskou soutěž s Újezdem nad Lesy, kde šlo o druhé místo v soutěži. Mezitím jsme si střihli přátelské utkání s Hájemi 10+1.

Plzeň

V Plzni jsme si vybrali opravdu špatný den. Hned po naší rozehrávce jsme inkasovali, těsně po tom podruhé a pak jsme dva nájezdy neproměnili. To určilo ráz první třetiny a prohráli jsme ji 7:0, kdy byl rozdíl u obou týmů markantní. Je pravda, že nám do nominace zasáhly školy v přírodě atd., ale i tak jsme měli být důstojnějším soupeřem. No, nezbývalo nic jiného než hrát dál a zkoušet se zlepšovat kousek po kousku. Do druhé třetiny jsme vstoupili dobře, patnáct minut jsme hráli vyrovnaně a vedli 1:0. Poté jsme prostřídali a už to vypadalo opět jako v první třetině. Třetí třetina byla velmi podobná. Tenhle zápas nám hrubě nevyšel. Pozitivní je jen to, že jsme se poměřili s top týmem, jehož většina je jistě součástí plzeňské akademie. Proti ostatním ligovým soupeřům se to nedalo srovnat. Ukázalo nám to, co musíme zlepšit. Soupeř hrál tvrdě, ale vše v rámci pravidel. To nám dělalo velké problémy. V takovém to utkání není prostor někde si v něčem ulevit.

Pro další utkání začněme jednoduchou věcí. Zkusme rozehrávat na začátku zápasu směrem to útoku a všichni chtějme hrát. Nejhorší je asi přihrávka na obránce, který nechce útočit a stojí skoro ve vlastním vápně.

Háje
Ztracené sebevědomí jsme nabrali ve středu proti Hájům, kdy jsme zvítězili 15:0. Podruhé na jaře jsme si vyzkoušeli hru 10+1.

Újezd nad Lesy
Soupeř patří kromě Bohemky a Radotína k jednomu z mála týmů, kteří dokáží klást vyšší odpor. Hráli jsme tedy o druhé místo v tabulce a zápas jsme zvládli. Vyhráli jsme 4:1 a zejména po druhé půli mohlo být skóre vyšší. První poločas jsme působili ospale a nedokázali jsme nasadit vyšší tempo, to se povedlo až v půli druhé, kdy jsme si vytvořili permanentní tlak. Je potřeba stále se zapojovat do hry. Jasně to bylo vidět v prvním poločase. Snad kromě dvou rohů jsme všechny kopali před bránu a neměli jsme z toho jedinou šanci. Ve druhém poločase se je kluci snažili rozehrávat a šance z toho přicházely. V nějakém zápase je výhodnější hrát rohy před bránu, někdy spíše rozehrávat. Záleží na tom, jak je soupeř velký a jak dobře brání. Pokud rohy rozehráváme, tak je potřeba zachovat klid, občas se snažíme hráči míč sklepnout z jednoho doteku, aniž bychom ho nechali oběhnout nás do výhodnější pozice. A tak to platí ve všem, podívám se, kde je hráč, kde je spoluhráč a podle toho vyberu řešení.