FC Tempo Praha
Muži B: Kulturisté se upravují do tvarů
25.5.2011 16:16
Jiří Hron
Rezerva Tempa nasázela Satalicím, které nedokázaly dát dohromady jedenáct hráčů, sedm branek.
Fotbalová sezona se pomalu blíží ke svému závěru, a tak by se mohlo zdát, že nadchází čas odpočinku. Není tomu tak v našem týmu, kde pro většinu hráčů je fotbal pouze doplňkovým sportem a jejichž hlavní činností je kulturistika, kde sezona vrcholí na podzim, a tak právě toto období je v celé přípravě to nejdůležitější. Po zimním období, kdy probíhala tzv. náběrová fáze, tedy nárůst hmotnosti, se během jara tato hmota cvičením upravuje do žádaných tvarů, mluvíme o tzv. rýsování. Na tréninku tyto borce poznáte velmi snadno, neboť kvůli požadavkům na kvalitní opálení absolvují tréninkovou jednotku většinou oblečeni do půli těla, navíc, protože jsou ve vrcholné formě, výkonnostně vyčnívají nad ostatními.
Když tedy trenérský tým připravoval strategii na veledůležitý zápas s ambiciózními Satalicemi, řešil především to, jaké trumfy nasadit od začátku a které žolíky si nechat jako nástroje zkázy v rukávu. Z předzápasového tréninku Satalic bylo patrné, že soupeř nasadí osobního strážce na našeho specialistu přes výživu Jirku Valáška. Ovšem tah nenasadit Jirku do zápasu byl tak překvapivý, že zmatený soupeřův "hlídací pes" do zápasu také nezasáhl, a tak Satalice odehrály celý zápas s handicapem jednoho hráče v poli. Průběh prvního poločasu byl vcelku monotónní, obrana řízená vyznavačem hardcore bodybuildingu Martinem Fetrem fungovala spolehlivě, čtyřčlenná záloha, doplňovaná Jakubem Hájkem měla místy problémy s míčem, ale když se povedlo přihrát a míč zpracovat, byla z toho šance, třikrát dokonce branka. Za zmínku pak ještě stojí neúnavné výlety krajních obránců – Zdeňka Slavíčka (přezdívaného Holyfield) a Dana Morávka, příznivce naturální kulturistiky (extrémně naturální).
Poločasové diskuze se tak vedly pouze jedním směrem – kdy kouč Dedek vypustí Krakena – duo Vitásek, Březina, jejichž vypracovaná muskulatura děsí všechny soupeře již při vyslovení jejich jména. Když začátkem druhé půle Hlavička skóroval hlavičkou, bylo jasné, že čas nadešel. Toho si byl vědom i soupeř, který se snažil odvrátit hrozbu tím, že si po rohovém kopu dal radši vlastní branku, ale ani to nezměnilo nic na rozhodnutí, že "Vity jim to ukáže". Aby to však nebylo tak okaté, místo do útoku šel hrát Tomáš na levou zálohu. V první šanci ještě neskóroval, neboť se rozhodl divákům zatancovat dupák s předkopnutou nohou, zakončený vozembouchem. Pak to ale přišlo, útok vedený po pravé straně a přihrávka na střed vápna, kde si ani velezkušený exligista Hogen nepohlídal Vitáskův neuvěřitelně klamavý pohyb, a tak si všichni hráči i diváci mohli vychutnat, jak precizní střela bez přípravy cestuje vzduchem vstříc pravé šibenici soupeřovy branky. Jediné, co na celé věci kazí dojem, je fakt, že klub musí zaplatit skleněné výplně v okolních panelácích, které nevydržely náraz zvukové vlny, která se po této brance zvedla směrem od diváckých tribun a zaznamenaly ji i seismické přístroje, umístěné nedaleko jaderného zařízení Fukušima.
Zápas se pak pouze dohrával. Přestože se oslabený soupeř, jež nás navíc vysoce převyšoval věkovým průměrem, po celý zápas snažil a odváděl sympatický výkon, brankář Martin Vrzal si na míč ani jednou nesáhl, což bylo ale především proto, že všechny střelecké pokusy satalických z branky vykopával nohou. Jak výsledek napovídá, hráči se nachází ve vynikající formě, a tak již teď netrpělivě vzhlížíme k vrcholu kulturistické sezony, kterým je každoroční soutěž Mr. Olympiva.
