FC Tempo Praha
U13: Hodnocení sezony
17.7.2022 22:53
redakce
Největším cílem pro následující sezónu je naučit kluky hrát v maximální intenzitě jak v zápasech, tak hlavně v tréninku, plánuje trenér Petr Suchan.
Jaké byly cíle do právě skončené sezóny?
Cílů bylo více. Stále chceme hráče posouvat v individuální práci s míčem. To budeme chtít i v dalších letech. Chceme vychovávat kreativní, sebevědomé a vítězné typy. Cílem bylo i učení se týmové součinnosti v obranné i útočné fázi. To vše v co možná nejpestřejším portfoliu soupeřů na různých stupních úrovně. Ve druhé polovině sezony připravovat tým na hru 10+1.
Jak se je podařilo naplnit herně a výsledkově?
Po covidovém období v minulých sezonách, kdy jsme často museli trénovat hodně individuálně, jsme tuto sezonu trénovali prakticky bez větších omezení. Proto jsme méně trénovali individuální techniku s míčem a více se zaměřovali na hru samotnou. Tady cítím potřebu opět zapracovat na samotné technice práce s míčem. Co se ale povedlo bezezbytku, tak to je odbourání obav z velkého jména soupeře. Hráči ročníku 2009 netrpí přílišným respektem z týmů zvučných jmen a naopak jsou nespokojení, když prohrají. Vždy věří, že je můžou porazit, a tak se na hřišti i prezentují. Zdravá sebedůvěra a vítězný charakter je z týmu cítit u většiny zápasů. Na herních součinnostech se bude pracovat neustále i v dospělém fotbale. Spolupráce dvou/tří nám celkem jde. Při přechodu na 10+1 je hráčů na hřišti více, a to nám zatím motá hlavy, hlavně do obranné fáze. Již po skončení podzimu jsme začali cílit na přechod do hry 10+1 a jaro jsme tímto maličko obětovali. Několik zápasů za nás odehráli kluci z U12 a my hráli 10+1 s ligovými soupeři. Tady byl splněn cíl připravit kluky pro hru 10+1. Úplně bych nehodnotil výsledky a umístění v tabulkách. Byť jsme v lize skončili druzí a v přeboru třetí, nebylo to hlavním cílem. Konečné pořadí bylo výsledkem z větší části kvalitního podzimu. Pokud bychom v tomto duchu tlačili i jaro, tak bodů bychom určitě měli ještě více.
U13: FC Tempo Praha - FK Meteor Praha VIII 2:6
Jaké jsou cíle týmu do sezóny následující?
Pokud pominu již zmiňované věci jako rozvoj individuální techniky, týmová součinnost a charakterové vlastnosti, tak je pro mě osobně největším cílem pro následující sezónu naučit kluky hrát v maximální intenzitě, jak v zápasech, tak hlavně i v tréninku. Často hrajeme dominantní fotbal se všemi prvky, co chceme vidět, ale pokud se střetneme se špičkovým týmem, který hraje rychleji, agresivněji a intenzivněji, tyto věci se vytrácejí. Cíl je to odvážný, ale máme kvalitu na to, abychom to do tréninku měli šanci přenést. Chci, aby se nám náročná intenzivní hra stala normou.
Největší přednost a nejslabší stránka týmu?
Největší přednost? Určitě šířka kvalitního kádru. Myslím, že jsme na tom hodně dobře rychlostně. Hlavně v křídelních prostorech. Máme sílu do ofenzivy. Předností je určitě charakterní složení týmu. Slabiny bych úplně nezmiňoval. Ale jednou z nich je určitě obranná činnost, kdy díky ofenzivně laděnému týmu, hrajeme vzadu často na riziko. Upozorňuji, že máme dobré obránce. Je to o celém postavení týmu při ztrátě.
Nejlepší a nejhorší moment sezóny?
Nejlepší momenty jsou vždy velká vítězství. Pro nás je to každý vyhraný zápas z ligovými kluby. Tuto sezónu jich bylo celkem dost. Ať to byly Budějovice, Mladá Boleslav, Bohemka, Teplice, Slavia či Jablonec. To je nejvíc. Přesvědčujeme tím okolí i sebe, že jsme tady, FC Tempo Praha 2009 a máme sílu se měřit s těmi nejlepšími. To nám dodává to zdravé sebevědomí. Nejhorší moment? Vždy je to zranění. V únoru jsme byli v topu. Tým vypadal nejlépe, co ho trénuji a během deseti dnů čtyři kluci zlomená ruka, jeden tříslo a jeden natržený stehenní sval. Myslím, že za celé jaro se to úplně nesrovnalo. Doufám a přeji si, aby se nám a hlavně klukům tyto věci stávaly co nejméně a mohli jsme se plně věnovat fotbalu.
Jaký soupeř vás v sezóně nejvíc zaujal, prověřil nebo překvapil?
Dlouhodobě se mi líbí v našem ročníku tým Dukly. Výborní na míči s vysokou intenzitou hry. S nimi strašně rád hraji. Zápasy s nimi nás posouvají. Velice podobně se mi jeví Plzeň. Tato střetnutí nám ukazují, jakou intenzitu, agresivitu a rychlost rozhodování by měli kluci produkovat. Paradoxně se v průběhu hry adaptujeme a jsme toho schopni. Přesto sami ji ještě vyprodukovat nedokážeme. V jednom utkání nás dokázal překvapit Meteor. Po několika vzájemných utkáních, kdy jsme si hráli, co chtěli, nás na jaře přejel důrazem a v tomto utkání jsme reagovat nedokázali.
Jak jste spokojen s kvalitou soutěže, kterou jste hráli? Kromě mistrovských zápasů hrají týmy hodně přípravných utkání, kde si obtížnost soupeře můžeme zvolit. Vnímají hráči, že jde "jen" o přátelák?
V průběhu podzimu jsme si soupeře otestovali. Jaro jsme na základě těchto poznatků přizpůsobili. Zápasy, které neměly požadovanou kvalitu, jsme přepustili pro posunutí U12. My jsme hráli zápasy 10+1 například s Duklou, Libercem, Viktorkou Žižkov, Bohemians nebo Mladou Boleslaví. V tomto ohledu nám jaro dávalo smysl. Kvalitě soutěže by určitě prospělo snížení počtu skupin. Je jasné, že v Čechách (Morava se nepočítá) nemůže být 56 kvalitních týmů, které mohou vyrovnaně mezi sebou hrát českou ligu mladších žáků. Slušela by divize a rozdělení na polovinu. To ví bohužel všichni kromě pánů, kteří o tom rozhodují. Kluci samozřejmě vědí, který zápas je soutěžní a který přátelský. Tabulky sledují. V průběhu jara jsme je několikrát museli upozorňovat, že to pro nás nyní není priorita. U přáteláků, vzhledem k atraktivitě soupeřů, nebyl s motivací problém. Vždy chceme vítězit.
Od letošní sezóny používáme kameru Veo, ale většina trenérů a týmů natáčela zápasy nebo tréninky už předtím. Jak pracujete s videem ve vaší kategorii a jak na to reagují hráči?
Veo je super věc. Natáčí se bez obsluhy. Využívali jsme ho převážně pro natáčení hry 10+1. Měli jsme pár týmových videorozborů a myslím, že to klukům dává dobrou zpětnou vazbu. Jako trenéři se také tímto učíme videa zpracovávat a správně prezentovat týmu. Zde máme mezery a učíme se. Všechny zápasy si doma osobně minimálně dvakrát prohlédnu. Nejednou se mi stalo, že jsem na určitou situaci či zápas změnil názor. V reálu jsem to často viděl zkresleně. Jednoznačně posun pro klub, trenéry a věřím v budoucnu nejvíce pro hráče. Druhá přidaná hodnota je možnost zhlédnout zápas rodičem, příbuzným nebo spoluhráčem, kteří se na zápas nemohli dostavit.
V této sezóně postoupil náš A tým do Přeboru a sehrál pohárové finále se skvělou podporou Tempáků. Jaký to byl zážitek a jak často vy osobně nebo vaši hráči chodí na áčko?
Mám z toho radost. Je to prezentace klubu, na kterou můžeme být hrdí. Pro všechny přítomné byl pohár skvělá akce. Kluci byli unešení atmosférou a aktivně fandili. Pro hráče na hřišti určitě super zážitek. Podobnou atmosféru jsme zažili i v odvetě baráže s U19 proti Bohemians Praha 1905. Jako asistentovi trenéra u U19 mi mrazilo, když jsem viděl všechny ty lidi napříč všemi ročníky, jak se semkli a fandili. Takže díky a víc takovýchto zápasů. Áčko jsem párkrát viděl. Hodnotím tuto sezónu jako nutné zlo. Kluci už dávno měli být v přeboru. Tady to bylo většinou jen o skóre. Věřím, že v následující sezóně nás čeká větší zážitek. Kluci našeho týmu se na muže dívají spíše jen, když si jdou náhodou zakopat na Tempo. Hlavně ti, co bydlí poblíž.
Jaký tým, případně jaké týmy z profesionálního fotbalu vás herně inspirují a proč?
Osobně úplně nehledím na tým. Inspiruji se trenéry a snažím se z nich vzít to, co mi je vlastní a přirozené. Mám rád Jürgena Kloppa pro jeho charisma, vášeň pro hru a náročný styl presinku a represinku. Zároveň obdivuji Pepeho Guardiolu pro jeho taktické pojetí hry s jasnou dominancí na míči. Vlastně bych chtěl se svým týmem praktikovat nějakou směs těchto dvou stylů. Střídavě chvilku Kloppa a chvilku Guardiolu:-). Uvidíme, zda je to vůbec možné a co dokážeme my. Z českých týmů jsem dlouho obdivoval Slavii. Nyní mám pocit, že je to příliš postavené na fyzické náročnosti a fotbal se mi tam nějak vytrácí. Prostě víc toho Guardiolu.
Pokud chcete ještě něco čtenářům sdělit, zde máte prostor...
Začnu klasickým klišé, které vlastně není klišé, když je to myšleno upřímně. Děkuji za bezvadnou spolupráci svému realizačnímu týmu. Michalovi a Páťovi. Vencovi, i za super podmínky, které se snaží na Tempu připravovat. Honzovi Lacinému za práci, kterou pro nás jako vedoucí dělal a touto sezónou končí. Honzo, díky! Rodičům, kteří to se mnou nemají lehké a přesto nás a hlavně kluky podporují, ať už jedeme kamkoliv. Všem ostatním na Tempu. Vedení, trenérům, vedoucím, hráčům a super fanouškům díky za milou atmosféru v klubu po celou uplynulou sezónu. Věřím, že to bude minimálně stejné i tu další. Moc se na to těším. Přesto bych chtěl úplně nejvíc poděkovat jednomu člověku a to mé ženě. Díky Bety, že mě necháš dělat fotbal a výrazně mě v tom podporuješ. Uvědomuji si, že často obětuješ i svůj vlastní čas, abych mohl trénovat. Vážím si toho. Bez tvého pochopení by to nešlo a doufám, že ti to v budoucnu alespoň částečně vynahradím. Moooc díky a kdybys mě hledala, tak jsem na Tempu:-).
Cílů bylo více. Stále chceme hráče posouvat v individuální práci s míčem. To budeme chtít i v dalších letech. Chceme vychovávat kreativní, sebevědomé a vítězné typy. Cílem bylo i učení se týmové součinnosti v obranné i útočné fázi. To vše v co možná nejpestřejším portfoliu soupeřů na různých stupních úrovně. Ve druhé polovině sezony připravovat tým na hru 10+1.
Jak se je podařilo naplnit herně a výsledkově?
Po covidovém období v minulých sezonách, kdy jsme často museli trénovat hodně individuálně, jsme tuto sezonu trénovali prakticky bez větších omezení. Proto jsme méně trénovali individuální techniku s míčem a více se zaměřovali na hru samotnou. Tady cítím potřebu opět zapracovat na samotné technice práce s míčem. Co se ale povedlo bezezbytku, tak to je odbourání obav z velkého jména soupeře. Hráči ročníku 2009 netrpí přílišným respektem z týmů zvučných jmen a naopak jsou nespokojení, když prohrají. Vždy věří, že je můžou porazit, a tak se na hřišti i prezentují. Zdravá sebedůvěra a vítězný charakter je z týmu cítit u většiny zápasů. Na herních součinnostech se bude pracovat neustále i v dospělém fotbale. Spolupráce dvou/tří nám celkem jde. Při přechodu na 10+1 je hráčů na hřišti více, a to nám zatím motá hlavy, hlavně do obranné fáze. Již po skončení podzimu jsme začali cílit na přechod do hry 10+1 a jaro jsme tímto maličko obětovali. Několik zápasů za nás odehráli kluci z U12 a my hráli 10+1 s ligovými soupeři. Tady byl splněn cíl připravit kluky pro hru 10+1. Úplně bych nehodnotil výsledky a umístění v tabulkách. Byť jsme v lize skončili druzí a v přeboru třetí, nebylo to hlavním cílem. Konečné pořadí bylo výsledkem z větší části kvalitního podzimu. Pokud bychom v tomto duchu tlačili i jaro, tak bodů bychom určitě měli ještě více.
U13: FC Tempo Praha - FK Meteor Praha VIII 2:6
Pokud pominu již zmiňované věci jako rozvoj individuální techniky, týmová součinnost a charakterové vlastnosti, tak je pro mě osobně největším cílem pro následující sezónu naučit kluky hrát v maximální intenzitě, jak v zápasech, tak hlavně i v tréninku. Často hrajeme dominantní fotbal se všemi prvky, co chceme vidět, ale pokud se střetneme se špičkovým týmem, který hraje rychleji, agresivněji a intenzivněji, tyto věci se vytrácejí. Cíl je to odvážný, ale máme kvalitu na to, abychom to do tréninku měli šanci přenést. Chci, aby se nám náročná intenzivní hra stala normou.
Největší přednost a nejslabší stránka týmu?
Největší přednost? Určitě šířka kvalitního kádru. Myslím, že jsme na tom hodně dobře rychlostně. Hlavně v křídelních prostorech. Máme sílu do ofenzivy. Předností je určitě charakterní složení týmu. Slabiny bych úplně nezmiňoval. Ale jednou z nich je určitě obranná činnost, kdy díky ofenzivně laděnému týmu, hrajeme vzadu často na riziko. Upozorňuji, že máme dobré obránce. Je to o celém postavení týmu při ztrátě.
Nejlepší a nejhorší moment sezóny?
Nejlepší momenty jsou vždy velká vítězství. Pro nás je to každý vyhraný zápas z ligovými kluby. Tuto sezónu jich bylo celkem dost. Ať to byly Budějovice, Mladá Boleslav, Bohemka, Teplice, Slavia či Jablonec. To je nejvíc. Přesvědčujeme tím okolí i sebe, že jsme tady, FC Tempo Praha 2009 a máme sílu se měřit s těmi nejlepšími. To nám dodává to zdravé sebevědomí. Nejhorší moment? Vždy je to zranění. V únoru jsme byli v topu. Tým vypadal nejlépe, co ho trénuji a během deseti dnů čtyři kluci zlomená ruka, jeden tříslo a jeden natržený stehenní sval. Myslím, že za celé jaro se to úplně nesrovnalo. Doufám a přeji si, aby se nám a hlavně klukům tyto věci stávaly co nejméně a mohli jsme se plně věnovat fotbalu.
Jaký soupeř vás v sezóně nejvíc zaujal, prověřil nebo překvapil?
Dlouhodobě se mi líbí v našem ročníku tým Dukly. Výborní na míči s vysokou intenzitou hry. S nimi strašně rád hraji. Zápasy s nimi nás posouvají. Velice podobně se mi jeví Plzeň. Tato střetnutí nám ukazují, jakou intenzitu, agresivitu a rychlost rozhodování by měli kluci produkovat. Paradoxně se v průběhu hry adaptujeme a jsme toho schopni. Přesto sami ji ještě vyprodukovat nedokážeme. V jednom utkání nás dokázal překvapit Meteor. Po několika vzájemných utkáních, kdy jsme si hráli, co chtěli, nás na jaře přejel důrazem a v tomto utkání jsme reagovat nedokázali.
Jak jste spokojen s kvalitou soutěže, kterou jste hráli? Kromě mistrovských zápasů hrají týmy hodně přípravných utkání, kde si obtížnost soupeře můžeme zvolit. Vnímají hráči, že jde "jen" o přátelák?
V průběhu podzimu jsme si soupeře otestovali. Jaro jsme na základě těchto poznatků přizpůsobili. Zápasy, které neměly požadovanou kvalitu, jsme přepustili pro posunutí U12. My jsme hráli zápasy 10+1 například s Duklou, Libercem, Viktorkou Žižkov, Bohemians nebo Mladou Boleslaví. V tomto ohledu nám jaro dávalo smysl. Kvalitě soutěže by určitě prospělo snížení počtu skupin. Je jasné, že v Čechách (Morava se nepočítá) nemůže být 56 kvalitních týmů, které mohou vyrovnaně mezi sebou hrát českou ligu mladších žáků. Slušela by divize a rozdělení na polovinu. To ví bohužel všichni kromě pánů, kteří o tom rozhodují. Kluci samozřejmě vědí, který zápas je soutěžní a který přátelský. Tabulky sledují. V průběhu jara jsme je několikrát museli upozorňovat, že to pro nás nyní není priorita. U přáteláků, vzhledem k atraktivitě soupeřů, nebyl s motivací problém. Vždy chceme vítězit.
Od letošní sezóny používáme kameru Veo, ale většina trenérů a týmů natáčela zápasy nebo tréninky už předtím. Jak pracujete s videem ve vaší kategorii a jak na to reagují hráči?
Veo je super věc. Natáčí se bez obsluhy. Využívali jsme ho převážně pro natáčení hry 10+1. Měli jsme pár týmových videorozborů a myslím, že to klukům dává dobrou zpětnou vazbu. Jako trenéři se také tímto učíme videa zpracovávat a správně prezentovat týmu. Zde máme mezery a učíme se. Všechny zápasy si doma osobně minimálně dvakrát prohlédnu. Nejednou se mi stalo, že jsem na určitou situaci či zápas změnil názor. V reálu jsem to často viděl zkresleně. Jednoznačně posun pro klub, trenéry a věřím v budoucnu nejvíce pro hráče. Druhá přidaná hodnota je možnost zhlédnout zápas rodičem, příbuzným nebo spoluhráčem, kteří se na zápas nemohli dostavit.
V této sezóně postoupil náš A tým do Přeboru a sehrál pohárové finále se skvělou podporou Tempáků. Jaký to byl zážitek a jak často vy osobně nebo vaši hráči chodí na áčko?
Mám z toho radost. Je to prezentace klubu, na kterou můžeme být hrdí. Pro všechny přítomné byl pohár skvělá akce. Kluci byli unešení atmosférou a aktivně fandili. Pro hráče na hřišti určitě super zážitek. Podobnou atmosféru jsme zažili i v odvetě baráže s U19 proti Bohemians Praha 1905. Jako asistentovi trenéra u U19 mi mrazilo, když jsem viděl všechny ty lidi napříč všemi ročníky, jak se semkli a fandili. Takže díky a víc takovýchto zápasů. Áčko jsem párkrát viděl. Hodnotím tuto sezónu jako nutné zlo. Kluci už dávno měli být v přeboru. Tady to bylo většinou jen o skóre. Věřím, že v následující sezóně nás čeká větší zážitek. Kluci našeho týmu se na muže dívají spíše jen, když si jdou náhodou zakopat na Tempo. Hlavně ti, co bydlí poblíž.
Jaký tým, případně jaké týmy z profesionálního fotbalu vás herně inspirují a proč?
Osobně úplně nehledím na tým. Inspiruji se trenéry a snažím se z nich vzít to, co mi je vlastní a přirozené. Mám rád Jürgena Kloppa pro jeho charisma, vášeň pro hru a náročný styl presinku a represinku. Zároveň obdivuji Pepeho Guardiolu pro jeho taktické pojetí hry s jasnou dominancí na míči. Vlastně bych chtěl se svým týmem praktikovat nějakou směs těchto dvou stylů. Střídavě chvilku Kloppa a chvilku Guardiolu:-). Uvidíme, zda je to vůbec možné a co dokážeme my. Z českých týmů jsem dlouho obdivoval Slavii. Nyní mám pocit, že je to příliš postavené na fyzické náročnosti a fotbal se mi tam nějak vytrácí. Prostě víc toho Guardiolu.
Pokud chcete ještě něco čtenářům sdělit, zde máte prostor...
Začnu klasickým klišé, které vlastně není klišé, když je to myšleno upřímně. Děkuji za bezvadnou spolupráci svému realizačnímu týmu. Michalovi a Páťovi. Vencovi, i za super podmínky, které se snaží na Tempu připravovat. Honzovi Lacinému za práci, kterou pro nás jako vedoucí dělal a touto sezónou končí. Honzo, díky! Rodičům, kteří to se mnou nemají lehké a přesto nás a hlavně kluky podporují, ať už jedeme kamkoliv. Všem ostatním na Tempu. Vedení, trenérům, vedoucím, hráčům a super fanouškům díky za milou atmosféru v klubu po celou uplynulou sezónu. Věřím, že to bude minimálně stejné i tu další. Moc se na to těším. Přesto bych chtěl úplně nejvíc poděkovat jednomu člověku a to mé ženě. Díky Bety, že mě necháš dělat fotbal a výrazně mě v tom podporuješ. Uvědomuji si, že často obětuješ i svůj vlastní čas, abych mohl trénovat. Vážím si toho. Bez tvého pochopení by to nešlo a doufám, že ti to v budoucnu alespoň částečně vynahradím. Moooc díky a kdybys mě hledala, tak jsem na Tempu:-).