FC Tempo Praha
Muži B: Hledání brankáře pokračuje
6.6.2011 18:54
Daniel Morávek
Trenéři rezervy stále hledají nejlepšího adepta na brankářský post, mají už vyhráno?
Tentokrát přinášíme referát z utkání Befniky až tradičně po zápase. Ptakopysk Ferda, který minule předpověděl zápas již dva dny dopředu, totiž už není mezi námi. Jeho majitel Honza Míka neunesl jeho špatný tip i popis utkání, ve kterém navíc Honza neproměnil penaltu. Svoji frustraci si Honza vylil na právě na Ferdovi, kterého si dal k večeři místo svého oblíbeného tofu.
Nedělní předzápasový sraz se nesl v tradičním benfikáckém duchu. Lidí na první pohled sice dost, ale... Řada hráčů totiž předeslala, že mohou hrát pouze prvních 45 minut, jelikož mají večer ještě další akce. Jirka Hron mířil na koncert Michala Davida, Kuba Hájek na rodinnou sešlost svého strýce Gustava a Tomáš Vitásek na reparát z českého jazyka. Aspoň Vityho se podařilo přesvědčit, aby se zůstal na lávce, jelikož, jak trefně poznamenal posléze jeden z hráčů hostujícího Chodova. "je lepší umět hrát fotbal, než být chytrý." Vity tak statečně zůstal, za což se mu dostalo dostatečného uznání a několika pochvalných básní. V rýmování asi nejvíce vyčníval starý poeta Petr Dedek, který jasně pod vlivem absurdních básní Alexandra Vveděnského přednesl: "Vity jest statečnost hrdá, však zrakem v nebesích."
Do brány se opět postavil opět lehce podroušený Martin Fetr a jak se opět ukázalo, opět to nebyl úplně šťastný tah, jelikož jsme opět dostali 3 góly a opět prohráli 3:0. Pojďme ale postupně a po pořádku.
V 72. minutě jsme dostali po prudké střele ze 35 metrů, která plavala kraula, a vyražení před sebe, třetí gól, který prakticky rozhodl o zápase. Brzy však tempácká benfika převzala iniciativu a dalších 25 minut předváděla pěkný kombinační fotbal. Sprcha však přišla těsně před poločasem, kdy po rychle rozehrané standardce hosté zvýšili klasickým "došatňákem" na rozdíl dvou branek. Hned v první minutě mělo Tempo štěstí, kdy technicky po zemi umíštěná střela z 32 metrů skončila pouze na tyči domácí branky. Druhý poločas žel pokračoval v duchu konce prvního, kdy Tempo zaskočené dvěma góly sice ve středu pole lépe kombinovalo, avšak šance nedokázalo proměnit. Pak však přišla sprcha z čisté jímky, kdy do té doby naprosto sterilní a neškodní hosté dali po náhodném útoku na 1:0. Gól se ovšem Tempu nepodařilo vstřelit ani ze sebevětších šancí a náležitě se tak blížil trest. V posledních minutách se do dvou příležitostí ještě dostal Luboš Baláž, avšak obě situace se pokusil vyřešit svým oblíbeným skluzem, což se ukázalo jako nepříliš šťastné rozhodnutí.
Za zmínku stojí ještě výkon Jirky Hlavičky, který do utkání zasáhl i navzdory amputaci obou nohou. Ta ho lehce při hře limitovala, ale svým srdíčkem a zaujetím prohru šel Jirka všem příkladem.
